Simonov (Sokol) Danj-Baruk (Danem)

Bezpilotní vzdušný prostředek pro střední výšky s velkou vytrvalostí (MALE) typu Danj-Baruk z dílny kazaňské OKB Sokol (dnes Simonov) slouží k vyhledávání, identifikování, sledování, zaměřování a ničení pozemních cílů. UAV typu Danj-Baruk má vřetenovitý trup se šikmo seříznutou špicí. Na ploché seříznuté špici tohoto stroje a přímo pod ní se nacházejí obdélníková okénka elektro-optického zaměřovacího systému. Přímo nad špicí je instalován vřetenovitý kryt antény radiolokátoru. K hřbetu zadní části trupu UAV typu Danj-Baruk je zase uchycena vřetenovitá gondola pohonné jednotky v podobě pístového motoru neznámého typu. Zmíněný motor využívá ledvinovitý lapač vzduchu, který se nachází v čele hřbetní motorové gondoly, a roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání. UAV typu Danj-Baruk má středoplošně uspořádané štíhlé šípové křídlo s výrazným náběhem a vřetenovitými pouzdry na koncích a klasicky koncipované šípové ocasní plochy. Ocasní plochy tohoto stroje se přitom sestávají z jedné SOP, která se nachází v ose zadní části hřbetní motorové gondoly, a jedné hornoplošně uspořádané VOP. Pod vnitřními částmi křídla tohoto stroje se nachází jeden pár závěsníků, který slouží k přepravě podvěsné výzbroje do celkové hmotnosti 30 kg. UAV typu Danj-Baruk je opatřen pevným (nezatahovatelným) tříbodovým kolovým podvozkem příďového typu. Zatímco příďový podvozek se nachází pod přední částí trupu, hlavní podvozky jsou instalovány pod křídlem. Tříbodový podvozek doplňuje ocasní ostruha, která je opatřena malým kolečkem. Všechny podvozky UAV typu Danj-Baruk mají polokapkovité a kapkovité aerodynamické kryty. Zmíněný stroj vzlétá z pozemního katapultu za pomoci odhazovatelné prachové urychlovací rakety a po ukončení mise přistává buďto na padáku nebo jako klasický letoun. UAV typu Danj-Baruk má projektovanou životnost na 15 přistání na padáku, resp. na 200 přistání klasickým způsobem. Zmíněný stroj může působit buďto zcela autonomně nebo být řízen operátorem. Součástí celého komplexu typu Danj-Baruk je kromě vlastního bezpilotního prostředku mobilní řídící stanoviště, mobilní startovací katapult, automobil pro přepravu UAV a stanoviště údržby. Zmíněný komplex je přitom v maximální míře unifikován s bezpilotním komplexem typu Danj. Široké veřejnosti byl UAV typu Danj-Baruk poprvé prezentován v srpnu roku 2007 na airshow MAKS 2007 ve formě 1:1 makety. Tehdy se vývoj tohoto stroje nacházel ve stádiu zkušebně-konstrukčních prací (OKR).

Verze:

Danj-Baruk – vojenská průzkumná-útočná modifikace UAV typu Danj-Baruk určená k vyhledávání, identifikování, sledování, zaměřování a ničení pozemních cílů

Danem – civilní modifikace UAV typu Danj-Baruk. Tento model lze používat k ekologickému monitorování nad pevninou i nad vodou v zájmu těžařů, energetiků či zemědělců, ostraze průmyslových objektů, geologickému průzkumu a monitorování stavu objektů infrastruktury, včetně ropovodů a plynovodů. Palubní vybavení UAV typu Danem mimo jiné umožňuje detekovat místa na potrubí se sníženou tloušťkou stěny a místa úniku a nelegálního odběhu a měřit koncentraci výbušných plynů v místě úniku. Součástí vybavení tohoto stroje se stal radiolokátor, termovizní systém, laserový detektor plynů a scanner horninového podloží. V původní projektové podobě měl UAV typu Danem trup s ogivální špicí nápadně se podobající trupu bezpilotního vzdušného terče typu Danj, křídlo s kladným (a nikoliv záporným) vzepětím, instalaci VOP na bocích motorové gondoly (a nikoliv na bocích trupu) a tlačnou vrtuli v prstencovitém plášti. V této rané projektové podobě byl UAV typu Danem široké veřejnosti poprvé prezentován v srpnu roku 2005 na airshow MAKS 2005. V konečné projektové podobě se tento stroj od vojenského modelu Danj-Baruk již prakticky neliší. V této podobě jej přitom bylo možné poprvé shlédnout na výstavě UVS-TECH 2008.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  žádní

Danj-Baruk

Navádění:   inerciální (autopilot - trasa a výška letu se dopředu naprogramuje) + rádiové povelové

Pohon:       jeden pístový motor neznámého typu        

Vybavení:   elektro-optický zaměřovací systém, fotoaparát a radiolokátor (užitečné zatížení tohoto stroje činí 90 kg)

Výzbroj:     podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 30 kg (dva kontejnery s bojovou náloží), přepravované na dvou křídelních závěsnících