Kronštadt Molnija
Lehký víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek se sníženou zjistitelností (stealth) typu Molnija z dílny petrohradské společnosti Kronštadt bude sloužit k zejména k průzkumu a provádění radioelektronického boje (REB) v zájmu bojových letounů. Zmíněný UAV bude ale moci zastávat též poslání útočného stroje. UAV typu Molnija svým vzezřením připomíná střelu s plochou dráhou letu. Zmíněný UAV je řešen jako dolnoplošník se zploštěným trupem s ostrými okraji, malým skládacím šípovým křídlem a motýlkovými ocasními plochami s lichoběžníkovým tvarem. Pohon tohoto stroje obstarává malý proudový nebo dvouproudový motor. Pohonná jednotka UAV typu Molnija využívá hřbetní lapač vzduchu, který se nachází na úrovni křídla, a štěrbinovou trysku s tvarem písmene „V“, která tvoří zakončení trupu. UAV typu Molnija bude moci startovat z podvěsu různých vzdušných platforem, včetně bojových a vojenských transportních letounů. Díky malým rozměrům a skládacímu křídlu jej bude možné umístit i do zbraňových šachet bojových letounů kategorie stealth, jakým je např. typ Su-57 (Felon). Konkrétně letoun typu Su-57 (Felon) bude moci uvnitř zbraňových šachet přepravovat až osm UAV typu Molnija. Mezi další zvažované nosiče tohoto nevelkého bezpilotního stroje lze řadit UCAV typu Suchoj S-70 Ochotnik a lehký jednomotorový bojový letoun typu Suchoj LTS „CheckMate“. UAV typu Molnija by měl operovat v rojích. Jedné mise by se tedy měl účastnit velký počet těchto strojů, vypuštěných jedním nebo více nosiči. Jednotlivé UAV v jednom roji by přitom měly být schopny si navzájem vyměňovat informace, koordinovat svůj postup a rozdělovat si úkoly (Swarming). Poslání velitelského stroje roje UAV typu Molnija by přitom měl dokázat plnit i UCAV typu Grom z dílny společnosti Kronštadt. Zmíněný stroj by přitom měl být schopen řídit činnost až desetičlenného roje UAV typu Molnija. Pro vypouštění rojů těchto strojů je přitom nyní zvažován středně těžký čtyřmotorový proudový transportní letoun typu Il-76 (Candid). S použitím početných rojů UAV typu Molnija se přitom počítá zejména při průlomu PVO protivníka. Velké roje malých UAV totiž pro současné systémy PVO představují velmi obtížně zničitelný cíl. UAV typu Molnija by měl mít délku 1,5 m a rozpětí do 1,2 m. Projektovaná rychlost činí 600 až 700 km/h. Hmotnost užitečného zatížení tohoto stroje by měla dosahovat 5 až 7 kg. Dolet UAV typu Molnija by se měl pohybovat v řádu několika set kilometrů. Zatímco u průzkumné a REB verze tohoto stroje se počítá s opětovným vyzvednutím nosičem po skončení mise, útočná verze UAV typu Molnija by měla být řešena jako jednorázová. Její opětovné vyzvednutí za letu bylo totiž shledáno jako příliš nebezpečné. Široká veřejnost se o existenci UAV typu Molnija mohla poprvé dozvědět na konci února roku 2021, a to z reportáže o inspekci ruského ministra obrany Sergeje Šojgu ve společnosti Kronštadt. Ve zmíněné reportáži bylo přitom možné shlédnout maketu tohoto nevelkého stroje. V současnosti se vývoj UAV typu Molnija zatím ještě nachází ve fázi úvodního projektu. Úvodní projekt tohoto stroje byl přitom společností Kronštadt zpracován z vlastní iniciativy bez oficiálního zadání. V dohledné době by měl vývoj UAV typu Molnija přejít do fáze zkušebně-konstrukčních prací (OKR).
poslední úpravy provedeny dne: 22.8.2021