PL-6

 

Protiletadlová řízená střela krátkého dosahu s pasivním IČ samonavedením typu PL-6 z dílny institutu č.612 z Luoyangu vznikla jako nástupce střel typu PL-2 (licenční kopie sovětské R-3) a PL-3 (vývojový derivát střely PL-2). Protože tzv. „Velká kulturní revoluce“ Mao Ce-tunga uvrhla celou ČLR na léta 1966 až 1976 ve fatální hospodářský a politický chaos, vývoj střely PL-3 se neúnosně zatáhl proti původnímu plánu, což mělo za následek, že tento nástupce střely PL-2 morálně zastaral ještě předtím, než byl zaveden do sériové výroby. Střela typu PL-3 byla totiž stejně jako její předchůdce v podobě střely typu PL-2 určena pouze pro ničení nemanévrujících vzdušných cílů, jakými jsou bombardovací letouny, útokem ze zadní polosféry. V době, kdy tyto střely vznikly, se totiž počítalo s tím, že moderní ozbrojené konflikty budou mít výhradě charakter jaderné války. Konflikt ve Vietnamu, který probíhal v letech 1964 až 1975, ale svým konvenčním charakterem naštěstí zmíněné válečné prognózy vyloučil. Vzdušná válka nad Vietnamem měla tedy podobu manévrových vzdušných soubojů mezi stíhači protivníka. K tomuto způsobu boje se ale PLŘS typu PL-2 a PL-3 stejně jako sovětská střela typu R-3 (AA-2 Atoll) a americká střela typu AIM-9B Sidewinder vůbec nehodily. Tato skutečnost pak spolu s pokroky ve vývoji mikroelektroniky dala za vznik od střely typu PL-3 konstrukčně odvozené PLŘS typu PL-6. Vývojové práce na této zbrani se přitom rozeběhly v roce 1975, tedy ještě v průběhu poněkud zdlouhavého zkušebního programu modelu PL-3. První zkušební série střely PL-6 z výrobní linky sjela v roce 1978. Celý zkušební program této zbraně byl úspěšně ukončen rok nato. V průběhu operačních zkoušek střely PL-6 se ale podařilo odhalit, že tato zbraň svého vývojového předchůdce v podobě modelu PL-3 z hlediska výkonnostních charakteristik významně nepřekonává. Protože byl navíc čínský průmysl na základě zkušeností, které mezitím nabyl v průběhu vývoje této střely, schopen za poměrně krátkou dobu zajistit identické výkonnostní charakteristiky již sériově vyráběné střele typu PL-2, v roce 1981 byla veškerá činnost v rámci programu PL-6 znatelně utlumena. Dva roky nato, po dokončení nevelké ověřovací série, byl pak celý program PL-6 spolu s programem PL-3 zcela zastaven.

Verze: žádné

Uživatelé:  žádní

Nosič:  J-7 (Fishcan) a J-8 (Finback A)

Naváděcí systém:  pasivní IČ samonaváděcí hlavice neznámého typu (navádění na tepelnou stopu cíle)

Pohon:  jeden raketový motor na TPL neznámého typu

Bojová hlavice:  ?

 

 

 

TTD:     
Délka: 2,123 m 
Průměr těla:   135 mm
Rozpětí stabilizátorů: 0,654 m 
Startovací hmotnost: 93 kg
Rychlost střely: M=2,5
Výškový dosah:   do 23 km
Dálkový dosah:    1,3 - 11,5 km

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 28.8.2012