Harbin Z-5G

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) se zlepšenými výkonnostními charakteristikami v prostřední s velkými nadmořskými výškami a vysokými teplotami vzduchu

Určení:  doprava osob, přeprava nákladu, shoz výsadku, přímá palebná podpora pozemních jednotek, odsun raněných, pátrací a záchranná činnost, hlídková činnost a kultivace zemědělských ploch

Odlišnosti od modelu Z-5 (Hound A):

- instalace 1 900 hp zdvojeného turbohřídelového motoru typu PT6T-6 kanadské značky Pratt & Whitney Canada v přední části trupu na místo 1 770 hp pístového motoru typu HS-7. V této souvislosti na hřbetu tupé „špice“ trupu tohoto stroje, přímo před překrytem pilotní kabiny, přibyla vystouplá nástavba se dvěma vedle sebe umístěnými výstupy motorových spalin, které mají kruhový průřez. Jedná se o podobné řešení jako u amerického vrtulníku typu Sikorsky S-58T. K sání vzduchu motor typu PT6T-6 typu využívá, stejně jako motor typu HS-7, jeden pár postranních kapsovitých lapačů s ledvinovitým průřezem.

Historie:  První vrtulník ČLR vešel ve známost jako Z-5 (Hound A) a nebyl ničím jiným, než závodem č.122 z Harbinu (předchůdce HAMC/HAIG) na základě licence vyráběnou kopií jednomotorového pístového vrtulníku typu Mi-4 (Hound A) s přepravní kapacitou 12 osob z dílny sovětské OKB M.L. Mila. Přestože se první prototyp vrtulníku typu Z-5 (Hound A) do oblak napoprvé vydal dne 14. prosince 1958, sériová výroba tohoto stroje se rozeběhla až v roce 1963. Vrtulník typu Z-5 (Hound A) měl ale vzhledem k nízkému výkonu pohonné jednotky malou nosnost. Z toho samého důvodu výkony tohoto stroje v lokalitách s velkou nadmořskou výškou nebo vysokou teplotou vzduchu nebylo rozhodně možné považovat za vyhovující. V srpnu roku 1972 byl proto závod č.122 pověřen, Úřadem pro vědu a techniku 3. ministerstva strojírenství, zástavbou turbohřídelového motoru typu PT6T kanadské značky Pratt & Whitney Canada do draku vrtulníku typu Z-5 (Hound A) na místo původního pístového motoru typu HS-7, který nebyl ničím jiným, než kopií sovětského motoru typu AŠ-82V z dílny A.D. Švecova. Předlohou pro zástavbu zmíněné pohonné jednotky do přední části trupu vrtulníku typu Z-5 (Hound A) se přitom mělo stát řešení u shodně koncipovaného amerického vrtulníku typu Sikorsky S-58T, který nebyl ničím jiným, než turbohřídelovou modifikací pístového vrtulníku typu S-58. Termín završení prací na toto téma byl stanoven do dvou let. Motor typu PT6T nesl též americké vojenské označení T400 a vzešel z požadavků na pohonnou jednotku pro vrtulníky ozbrojených sil USA a Kanady. V podstatě se jednalo o dva motory typu PT6A-27, které byly umístěny vedle sebe a které přenášely kroutící moment na nosný systém vrtulníku přes jeden společný reduktor. Oba motory typu PT6A-27 ve zdvojené pohonné soustavě typu PT6T byly opatřeny volnou turbínou s výstupem motorových spalin směrem dopředu a reversním sáním vzduchu do kompresoru se sítem, které zamezovalo nasátí cizorodých předmětů. Zdvojená pohonná soustava typu PT6T byla přitom schopna nadále pracovat i po selhání jednoho z motorů typu PT6A-27. První prototyp motoru typu PT6T byl poprvé spuštěn v červenci roku 1968. Za letu byla zmíněná pohonná jednotka poprvé otestována v dubnu roku 1969, na vrtulníku typu Bell 212. Certifikace první modifikace motoru typu PT6T, která vešla ve známost jako PT6T-3, byla završena v červenci roku 1970. Práce na studii proveditelnosti zástavby motoru typu PT6T do draku vrtulníku typu Z-5 (Hound A) byly v harbinském závodě č.122 zahájeny v březnu roku 1973 a probíhaly v kooperaci s institutem NAI (Nanjing Aviation Institute) z Nanjingu, později známým jako NUAA (Nanjing University od Aeronautics and Astronautics). Studie proveditelnosti na toto téma byla 3. ministerstvu strojírenství předložena v květnu toho samého roku. Další práce na turbohřídelové modifikaci vrtulníku typu Z-5 (Hound A), která vešla ve známost jako Z-5G, byly oficiálně posvěceny v srpnu roku 1973. Pro vrtulník typu Z-5G byla konkrétně zvolena konstrukčně vylepšená modifikace motoru typu PT6T-3, která nesla označení PT6T-6. Prototyp tohoto čínského protějšku amerického vrtulníku typu S-58T byl dokončen v dubnu roku 1975. Základem zmíněného stroje se přitom stal blíže neuvedený sériový exemplář vrtulníku typu Z-5 (Hound A). Následně byly 3. ministerstvem strojírenství vzneseny požadavky na jeho vylepšení. Z tohoto důvodu byl prototyp vrtulníku typu Z-5G nakonec ke zkouškám odevzdán až dne 15. března 1979. Pozemní zkoušky tohoto stroje, jejichž součástí byly i zkoušky ve visu v malé výšce nad VPD, byly zahájeny den nato. Po završení pozemních zkoušek se rozeběhly zkoušky letové. Dne 19. října toho samého roku byl prototyp vrtulníku typu Z-5G navrácen výrobci za účelem přípravy ke zkouškám zaměřeným na prověření výkonnostních parametrů v prostřední s velkými nadmořskými výškami a vysokými teplotami vzduchu. Zmíněné testy zabraly 48 dní a byly realizovány v horkých oblastech Nanjingu a vysokohorských oblastech Xiningu. Z výsledků zkušebních letů vyplynulo, že má prototyp vrtulníku typu Z-5G z hlediska výkonnostních parametrů před standardním modelem Z-5 (Hound A) navrch až do výšky 3 000 m. Po výkonnostní stránce přitom tohoto svého předchůdce mírně překonával též v prostředí s vysokou teplotou vzduchu. Přestože bylo možné považovat zástavbu motoru typu PT6T-6 do draku vrtulníku typu Z-5 (Hound A) za úspěšnou a výsledný model Z-5G splňoval požadavky technického zadání, na vrtulnících tohoto typu se zmíněný motor již více nerozšířil. Vrtulník typu Z-5 (Hound A) byl na přelomu 70. a 80. let zkrátka již beznadějně zastaralou konstrukcí, která nebyla schopna uspokojit tehdejší požadavky PLA na středně těžký transportní vrtulník. Z tohoto důvodu vývoj vrtulníku typu Z-5G nakonec nepřekročil stádium prototypu. V říjnu roku 1983 byl jediný prototyp tohoto modelu přemístěn do parku Zhaolin v Harbinu, aby zde mohl plnit funkci turistické atrakce. Zahraniční turisté se dokonce mohli před prototypem vrtulníku typu Z-5G nechat zvěčnit profesionálními fotografy. Speciálně za tímto účelem byla přitom zřízena fotografická služba, která zaměstnávala deset do té doby nezaměstnaných malých lidí.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Z-5)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   dva piloti

Pohon:       jeden zdvojený turbohřídelový motor typu Pratt & Whitney Canada PT6T-6 kanadské výroby s max. výkonem 1 900 hp    

Kapacita:   11 osob

Výzbroj:     žádná