Typ:  lehký víceúčelový vrtulník

Určení:  pohraniční hlídková činnost, řízení dělostřelecké palby, výcvik pilotů, spojovací činnost, pátrací a záchranná činnost (SAR), kultivace zemědělských ploch, požární hlídková činnost, rybolovný průzkum, geologický průzkum, inspekce komunikací a vedení vysokého napětí a vzdušné snímkování

Historie:  V 50. letech 20. století se součástí vývojových plánů čínského leteckého průmyslu stala též vrtulníková technika. V této souvislosti se tehdy součástí učebních osnov university NPU (Northwest Polytechnic University) z Xianu stal obor s názvem „konstrukce vrtulníků“. Krátce nato, v roce 1957, zde byla vytvořena výuková a výzkumná kancelář č.505 se zaměřením na tuto tématiku. Zpočátku měla zmíněná kancelář k dispozici jedinou místnost, ve které pracovalo jen sedm osob. Tito první vrtulníkoví průkopníci z ČLR navíc neměli k dispozici ani žádné specializované učebnice s touto tématikou ani žádné výukové a zkušební vybavení. Protože NPU tehdy neměla ani pedagogy, kteří by něco o konstrukci vrtulníků věděli, následně vyslala profesora Wanga Shicuna na studia do Moskevského aviatického institutu (MAI). Ze studií v SSSR zpět do ČLR se profesor Wang Shicun navrátil v roce 1961. Poté se pustil do psaní první čínské učebnice se zaměřením na konstrukci vrtulníků s názvem „Aerodynamika vrtulníků“. K tomu přitom využil nejen sovětské studijní materiály, ale i vlastní poznatky. Další překážkou v činnosti výukové a výzkumné kanceláře č.505 byla skutečnost, že nikdo ze zdejších žáků a profesorů nikdy žádný vrtulník neviděl na vlastní oči. Následně se proto rozeběhlo rozsáhlé pátrání, zda se někde v ČLR nějaký vrtulník nenachází. Pátrání po vrtulníku pracovníků NPU bylo nakonec úspěšné. Krátce po skončení druhé světové války totiž americká armáda věnovala čínské nacionalistické vládě (Kuomintag), která tehdy bojovala s komunisty (Kungčchantang) vedenými Mao Ce-tungem, jeden lehký jednomotorový dvoumístný vrtulník typu R-6 americké značky Sikorsky. V barvách letectva Kuomintagu se přitom zmíněný stroj účastnil bojů u Kunmingu proti Kungčchantangu. Při rychlém ústupu armády Kuomintagu zde nicméně zůstal ponechán na letišti. Díky tomu padl do rukou Kungčchantangu. Jelikož v Čínské lidové republice (ČLR), která byla vyhlášena dne 1. října 1949, poté co Kungčchantang převzal kontrolu nad celou pevninskou Čínou (a Kuomintag se stáhl na ostrov Taiwan), tehdy nebyl nikdo, kdo by byl schopen s vrtulníky létat, trofejní vrtulník typu R-6 nakonec skončil bez dalšího využití v jednom ze skladů na předměstí Beijingu (česky Pekingu). Zmíněný stroj by skončil v úplném zapomnění, kdyby někdo, kdo věděl, že NPU hledá vrtulník pro studijní účely, si na něj na jaře roku 1958 nevzpomněl a neinformoval o něm zaměstnance zmíněné university. Krátce nato byl zmíněný vrtulník naložen na korbu nákladního vozidla, aby mohl být přepraven do NPU. Trofejní vrtulník typu R-6 byl následně aktivně používán jako učební pomůcka, nejprve v NPU z Xianu, a poté, od počátku 70. let do konce té samé dekády v institutu NAI (Nanjing Aviation Institute) z Nanjingu, později známém jako NUAA (Nanjing University od Aeronautics and Astronautics). Mezitím, v roce 1958, se v NPU s využitím poznatků, které se podařilo nastřádat v průběhu studií trofejního vrtulníku typu R-6, rozeběhly projektové práce na vrtulníku vlastní konstrukce. Zmíněný vrtulník vešel ve známost jako Yan’an-2 a stal se prvním vrtulníkem navrženým a postaveným na území ČLR. Zmíněný stroj s vrtulníkem typu R-6 sdílel celkové uspořádání. Jednalo se tedy o klasicky koncipovaný vrtulník s jedním nosným rotorem, který byl řešen jako třílistý, a jednou vyrovnávací vrtulí. V přední části trupu vrtulníku typu Yan’an-2 se nacházela dvoumístná kabina se sedadly vedle sebe. Zadní část trupu tohoto stroje ukrývala pohonnou jednotku a jednotlivé komponenty hnacího systému, včetně hlavního reduktoru. Na spodní partii zadní části trupu vrtulníku typu Yan’an-2 byl napojen ocasní nosník s plynule se zmenšujícím průměrem směrem zepředu dozadu a výrazným sklonem směrem nahoru. Vzletové a přistávací zařízení tohoto stroje tvořil pevný tříbodový kolový podvozek příďového typu. Tím však podobnost vrtulníku typu Yan’an-2 s vrtulníkem typu R-6 končila. Trup tohoto stroje měl totiž zcela odlišný tvar. Tak např. přední část trupu vrtulníku typu Yan’an-2 měla více tupý profil a svým tvarováním se více podobala vrtulníku typu Sikorsky R-5. Díky nedostatečně výkonnému pohonnému systému byl ale prototyp vrtulníku Yan’an-2 schopen pouze se vznášet v přízemní výšce. Vývoj tohoto stroje byl proto již ve druhé polovině roku 1959 zastaven. Dalším důvodem zastavení prací na vrtulníku typu Yan’an-2 byla velmi složitá situaci v zemi, která byla důsledkem politiky tzv. „Velkého skoku“ tehdejšího čínského vůdce Mao Ce-Tunga. Poněkud nereálným cílem zmíněné politiky bylo přitom ze zaostalé zemědělské ČLR za pouhých 15 let učinit jednu z největších světových ekonomických a průmyslových velmocí. Toho mělo být docíleno razantním zvyšováním objemu průmyslové výroby. Tento ekonomický a sociální experiment byl zahájen v roce 1958 a skončil v roce 1962 absolutním fiaskem v podobě ekonomického kolapsu země a hladomoru, který si vyžádal desítky milionů obětí. Posledně uvedené bylo přitom důsledkem masivního odlivu pracovních sil ze zemědělství do průmyslu. Název Yan’an-2 byl přitom použit ještě jednou, a to pro lehký dvoumístný vrtulník, jehož vývoj byl NPU zadán v roce 1965. Druhý vrtulník s názvem Yan’an-2 byl ale kvalitativně novým strojem a s původním vrtulníkem s tímto pojmenováním neměl po konstrukční stránce nic společného.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé: žádní

Posádka:   jeden pilot a jeden pasažér

Pohon:       jeden pístový motor neznámého typu         

Výzbroj:     žádná