Shijiazhuang LE-500 Little Eagle

Typ:  lehký víceúčelový letoun

Určení:  výcvik pilotů, létání pro zábavu, obchodní lety, kultivace zemědělských ploch, lesnická hlídková činnost, ekologický monitoring, letecké snímkování a policejní úkoly

Historie:  V roce 2000 se společnost SAIC (Shijiazhunag Aircraft Industry Coirporation) ze Shijiazhunagu spolu s instituty XADRI (Xian Aviation Design and Research Institute) z Xianu a CAFUC (Civil Aviation Flight University od China) pustila do prací na lehkém jednomotorovém čtyř- až pětimístném víceúčelovém letounu s pístovým pohonem. Zmíněný stroj přitom vešel ve známost jako LE-500 Little Eagle a svým celkovým vzezřením se nápadně podobal francouzskému letounu typu SOCOTA TB-20. Šlo tedy o celokovový dolnoplošník s elegantním vřetenovitým trupem s vystouplou bohatě prosklenou kabinou posádky, která byla opatřena jedním párem vyklápěcích (směrem nahoru) přístupových dveří, přímým křídlem s kladným vzepětím, konvenčními ocasními plochami sestávajícími se z jedné šípové svislé plochy a dvou obdélníkových vodorovných ploch a zatahovatelným tříbodovým kolovým podvozkem příďového typu. Pohon Little Eaglu obstarával jeden 260 hp pístový motor typu Lycoming IO-540-V4A5 americké výroby. Ten se přitom nacházel uvnitř špice trupu a roztáčel jednu 2,03 m třílistou tažnou vrtuli typu HC-C2YK-1BF/F8477-4-80 americké značky Hartzell. Široké veřejnosti byl projet Little Eaglu poprvé prezentován v listopadu roku 2000 na Airshow China v Zhuhai v podobě 1:1 makety. První ze tří prototypů tohoto stroje se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 26. října 2003. Typový certifikát letoun typu LE-500 obdržel dne 21. dubna 2005. Do tohoto data si přitom prototypy tohoto stroje na své konto připsaly celkem 339 zkušebních letů. Pro sériovou výrobu byl víceúčelový LE-500 certifikován v květnu 2007. Plná produkce se údajně rozeběhla dnem 13. června téhož roku. V letech 2006 až 2008 bylo vyrobeno celkem 12 těchto strojů (3 v roce 2006, 7 v roce 2007 a 2 v roce 2008). Přestože dle původních plánů mělo v následujícím roce brány závodu SAIC opustit dalších 50 sériových LE-500, není známo, že by se v průběhu let 2009 a 2010 podařilo dokončit jediný letoun tohoto typu. Teprve až v letech 2011 a 2012 byla zaregistrována existence dalších tří sériových Little Eaglů (dva v roce 2011 a jeden v roce 2012). Mezitím, v listopadu roku 2012, se tento letoun poprvé představil široké veřejnost, a to na Airshow China. V současnosti údajně probíhají práce na modifikace Little Eaglu s instalací jednoduššího pevného podvozku (na místo zatahovatelného) a slabší pohonné jednotky.

Verze:  -

Vyrobeno:  3 prototypy a nejméně 15 sériových strojů

Uživatelé:  pouze ČLR

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Lycoming IO-540-V4A5 americké výroby s max. výkonem 260 hp

Kapacita:    tři až čtyři osoby nebo náklad do celkové hmotnosti 560 kg

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,88 m 
Délka:   7,72 m
Výška: 3,04 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 1  400 kg
Max. rychlost: 300 km/h
Praktický dostup:   4 200 m
Max. dolet:    1 640 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 14.9.2012