Typ:  lehký experimentální letoun

Určení:  ověření letových vlastností a výkonnostních charakteristik

Historie:  Dne 28. října 1909 Feng Ru, konstruktér prvního čínského letounu a první čínský pilot v jedné osobě, založil se svými společníky, v San Francisku společnost Guangdong Manufacturing Machinery Company. Současně vyzval akcionáře k nákupu akcií své společnosti. Následně, mezi 3. listopadem 1909 a 19. únorem 1910, společnost Guangdong Manufacturing Machinery Company získala od 67-ti akcionářů kapitál v hodnotě 5 875 juanů. Krátce nato Feng, který se stal hlavním inženýrem této společnosti, zakoupil veškeré nezbytné vybavení k výrobě letadel a pustil se do prací na dalším letounu. Nové letadlo bylo sice brzy dokončeno, jeho testy ale nebyly úspěšné ani po čtvrté předělávce. I přes tyto neúspěchy Feng ve vývoji svého letounu pokračoval. Další dva pokusy o let byly ale opět neúspěšné. Aby toho nebylo málo, tak v květnu roku 1910 jeho závod, který se nacházel v Oaklandu, v ulici East 9. Street, opět zachvátil požár. Přitom Feng přišel o 90 % svého kapitálu. I to jej neodradilo a v lednu roku 1911 dokončil další letoun, který vešel ve známost jako Fengru No.2. Feng jej přitom pojal jako vylepšenou modifikaci letounu typu Curtiss No.2 (Reims Racer), který se stal vítězem prvních mezinárodních leteckých závodů „Gordon Bennett Aviation Trophy“ konajících se v roce 1909 ve francouzském Reimu (kde urazil vzdálenost 20 km za 15 min průměrnou rychlostí 75,27 km/h). Zmíněný stroj byl postaven v červenci roku 1910 a měl široký hranatý trup rámové konstrukce s drátěnými výztuhami, který postrádal potah, dvouplošně uspořádané křídlo s obdélníkovým půdorysem, obdélníkovou kachní plošku na přídi a jednoplošné ocasní plochy na zádi. Potah kachní plochy, křídel i ocasních ploch byl plátěný. Sedadlo pilota se nacházelo přímo nad náběžnou hranou střední partie dolního křídla. Motor byl instalován pod střední partií horního křídla a roztáčel tlačnou vrtuli. Jednalo se o 75 hp motor typu Curtiss E-8-75 motocyklového původu. K vzletu a přistání letoun typu Fengru No.2 využíval tříbodový kolový podvozek příďového typu. Ke svému prvnímu letu se Feng s tímto strojem vydal dne 18. ledna. Zmíněný let byl současně první veřejnou prezentací letounu Fengru No.2 a byl uskutečněn v Oaklandu, na konci ulice Jones Street, poblíž náměstí Elmhurst Square. Zmíněný stroj se odpoutal od země po 30,5 m dlouhém rozjezdu. Poté s ním Feng udělal několik okruhů kolem náměstí ve výšce 12 m, načež se vydal směrem k Sanfranciskému zálivu. Následně se vrátil zpět na náměstí Elmhurst Square, kde hladce přistál. Celý tento let trval 4 min. Po řadě nezdarů Feng dosáhl velkého úspěchu. Následně, mezi lednem a únorem roku 1911, s letounem typu Fengru No.2 podnikl ještě několik letů okolo Sanfranciského zálivu. V jejich průběhu se mu přitom podařilo dosáhnout rychlosti 104 km/h a výšky přes 200 m. To byly na tu dobu solidní výkony. Díky se tomu Feng dostal do středu pozornosti nejen v USA, ale i ve své domovině. Fengových úspěchů si všiml i revolucionář Sun Yat-sen, který je považován za zakladatele Čínské republiky (1912 až 1949). Následně jej proto pozval do Číny, aby zde založil letecký průmysl. Sun Yat-sen měl totiž v úmyslu použít leteckou techniku k podpoře povstání proti dynastii Qing. Dne 22. února 1911 tak Feng spolu se třemi svými asistenty, Zhu Zhuquanem, Zhu Zhaohuai a Situ Biru, a několika techniky společnosti Guangdong nasedl na loď ze San Franciska do Hong Kongu. Sebou do Číny si přitom přivezl dvě letadla, z toho jedno v nedokončeném stavu, a zařízení na výrobu letadel. Do Hong Kongu přitom dorazil dne 22. března toho samého roku. Za nové působištěm Fengovi společnosti na výrobu letadel bylo zvoleno letiště v Yantangu, které se nacházelo na východě Kantonu. Zde pak založil společnost Guangdong Aircraft Company, která se stala prvním leteckým výrobcem na území Číny. Dne 10. října 1911 došlo k povstání ve Wuchangu, které zažehlo revoluci vedoucí k pádu dynastie Qing, následovanému založení Čínské republiky (dne 1. ledna 1912). Krátce nato, dne 9. listopadu 1911, byl Feng jmenován na post velitele letectva revoluční armády. Tím se stal prvním velitelem letectva v Číně a současně prvním nebo jedním z prvních vojenských pilotů na světě. Jako velitel se měl v úmyslu zapojit do bojů s letadlem, které již postavil na území Číny. Stavba zmíněného letadla přitom Fengovi a jeho asistentům zabrala okolo tří měsíců. Jednalo se o vůbec první letadlo postavené na území Číny. Než se s ním ale Feng mohl zapojit do bojů, poslední císař dynastie Qing abdikoval. Zmíněný stroj měl podobnou konstrukci, jakou měl letoun typu Fengru No.2, a byl dokončen v březnu roku 1912. V následujícím měsíci Feng uskutečnil veřejnou prezentaci tohoto letounu. Zmíněná prezentace se přitom konala nedaleko mostu Namen, v okrese Taishan, v provincii Kuang-tung. Této první veřejné ukázce letadla na území Číny postaveného přímo v Číně přitom přihlíželo více než 2 000 diváků. Dne 25. srpna 1912 Feng uskutečnil svou druhou letovou veřejnou prezentaci. Ta mu ale byla osudná. Zpočátku se vše vyvíjelo dobře. Při přibližování na přistání ale zahledl, jak si na přistávací ploše hrají děti. Následně proto rychle přitáhl knipl směrem k sobě a současně sešlápl plynový pedál. Následně jeho letoun zvedl čumák a začal strmě stoupat směrem nahoru. Přitom ale došlo k překročení jeho provozního limitů. Díky tomu ztratil stabilitu a zřítil se k zemi. Feng při pádu utrpěl těžká zranění hlavy, hrudníku a břicha. Následně byl odvezen do nemocnice, kde i přes veškeré úsilí lékařského personálu svým zraněním v pouhých 28-ti letech podlehl. Zmíněná tragédie vedla k trvanému uzavření letiště Yantang, na kterém se konala ona tragická prezentace. Na žádost Sun Yat-sena byl Feng Ru pohřben v Mauzoleu 72-ti mučedníků z Huanghuangangu a na jeho hrob byl vyhotoven nápis „Průkopník čínského letectví“. V roce 2009, k příležitosti 100. výročí čínského letectví a současně 60. výročí založení PLAAF, byl Feng Ruovi vystaven titul „Otec čínského letectví“. Okolo letounu, se kterým Feng havaroval, ale panují určité nejasnosti. Zmíněný stroj se totiž vyjma umístění palivové nádrže na první pohled prakticky nijak nelišil od letounu typu Curtiss D-8-75. U letounu typu Fengru No.2 se přitom palivová nádrž nacházela nad horním křídlem, zatímco palivová nádrž letounu typu Curtiss D-8-75 byla instalována pod horním křídlem. Z toho lze vyvodit, že se nejspíš jednalo jen o mírně upravenou kopii Curtissu D-8-75. Tuto hypotézu podporuje též skutečnost, že se mezi Fengovými osobními věcmi podařilo nalézt dokument v angličtině s názvem „Jak postavit letadlo Curtiss“. Přitom neexistují ani žádné důkazy k tomu, že Feng tento letoun skutečně sám postavil. Dle názorů některých skeptiků se mohlo ve skutečnosti jednat o letoun typu Curtiss D-8-75, který zakoupil v Kalifornii, a nikoliv o jeho vlastní výrobek.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně dva exempláře

Uživatelé:  žádní

Posádka:   jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Curtiss E-8-75 s max. výkonem 75 hp