Typ:  lehký experimentální letoun

Určení:  ověření letových vlastností a výkonnostních charakteristik

Historie:  V únoru roku 1904 vypukla na Čínském území válka mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem. Zmíněný konflikt byl ukončen dne 5. září 1905, podpisem Posthmountské smlouvy, která byla zprostředkovaná Američany. Na základě této smlouvy byla část čínského území podstoupena Japonsku. Slábnoucí a zkorumpovaná dynastie Qing, která tehdy vládla Číně, tuto ztrátu území bez jakéhokoliv odporu akceptovala, což byla pro čínský lid velká potupa. Toto ponížení přitom nemohl unést ani Feng Ru, mladý čínský imigrant se zájmem o techniku, který tehdy žil v americkém San Francisku. Feng se přitom nejprve rozhodl, že svou vlast podpoří stavbou válečné námořní lodi. Od tohoto záměru ale velmi brzy opustil. Vždyť stavba válečné lodi by stála milióny dolarů. Fenga navíc krátce nato uchvátil tehdy zcela nový obor, letectví. Kromě toho uznal, že udělá pro svou vlast více, když na místo jedné válečné lodi postaví stovky letadel, které by mohly zajišťovat obranu pobřeží. Ve své době se jednalo o velmi odvážné rozhodnutí, neboť letectví bylo tehdy doslova v plenkách. Vždyť první řízený motorizovaný let se podařilo realizovat teprve dne 17. prosince 1903. Zmíněný let byl přitom uskutečněn s letounem typu Wright Flyer (Kitty Hawk), který navrhli a postavili bratři Wrightové. Při zmíněném letu se navíc letoun typu Wright Flyer, vznesl do vzduchu na pouhých 17 s, aby urazil vzdálenost 36,5 m ve výšce pouhé 3 m nad zemí. K tomu, aby mohl Feng postavit letadlo, potřeboval ale náležité finance. Proto prodal všechny svoje cennosti. Protože to samozřejmě nestačilo, následně oslovil místní čínskou komunitu. Fengův záměr stavět letadla pro Čínu se sice setkal s kladným ohlasem ze strany Číňanů žijících v USA, ovšem se značnou nedůvěrou v to, zda jej bude schopen vůbec realizovat. Po usilovném snažení se mu nicméně podařilo od několika místních čínských imigrantů vybrat 1 000 dolarů. Ty pak použil k založení první čínské společnosti na výrobu letadel. Protože v roce 1906 San Francisko postihlo ničivé zemětřesení, v září roku 1907 si Feng Ru se třemi svými asistenty, Zhu Zhuquanem, Zhu Zhaohuai a Situ Biru, pronajali továrnu v nedalekém Oaklandu. Jelikož bratři Wrightové bližší technické informace o svém letounu tajili, Feng se při návrhu svého prvního letounu musel spoléhat pouze na své znalosti o aerodynamice a na informace z novin a časopisů, které zakoupil za ušetřené peníze. I přesto své první letadlo postavil za pouhých šest měsíců. Pokus o let s tímto strojem byl uskutečněn v dubnu roku 1908. Zmíněný pokus o let provedl Feng osobně, byť jeho přátelé naléhali, aby za jeho řízení usedl někdo jiný, a byl neúspěšný. Krátce poté, co se tento stroj odpoutal od země, se ve výšce několika málo metrů naklonil, načež se zřítil. Feng naštěstí zmíněnou nehodu ustál bez zranění. Aby toho nebylo málo, tak při návratu do své továrny zjistil, že zcela lehla popelem. Ohni přitom podlehly i všechny výkresy a dokumenty, které pracně vytvořil se svými asistenty během několika předešlých měsíců. Feng proto musel následně začít znovu od nuly. V září roku 1909 dokončil svůj druhý letoun, který vešel ve známost jako Fengru No.1. Zmíněný stroj se velmi podobal letounu typu Wright Flyer bratří Wrightových. Jednalo se tedy o dvouplošník s rámovým trupem bez potahu, dvouplošnou kachní plochou, která plnila funkci výškového kormidla, na přídi, směrovým kormidlem na zádi a motorem nad dolním křídlem. Jeho pohon obstarával motor s výkonem 6 hp, který navrhl sám Feng. Zatímco letoun typu Wright Flyer měl pouze lyžový podvozek, lyžový podvozek letounu typu Fengru No.1 byl osazen čtveřicí kol. Kromě toho měl tento stroj mezi horním a dolním křídlem, na úrovni křidélek, dodatečné horizontální plošky. Ty měly přitom zvyšovat účinnost křidélek. K svému prvnímu letu se Feng s letounem typu Fengru No.1 vydal dne 21. září 1909, okolo osmnácté hodiny z pole, které se nacházelo nedaleko Piedmontu, poblíž staré rezidence Dingee. I přes větrné počasí byl schopen letoun typu Fengru No.1 ovládat a letěl s ním po okruhu v malé výšce (cca 4,5 m) nad zemí. Zmíněný let se ale neobešel se bez problémů. Po 20-ti min, ještě než Feng stihl nabrat větší výšku, se totiž zlomil šroub, který držel vrtuli k hřídeli. Následkem toho se letoun typu Fengru No.1, po pouhých 805-ti m letu, zřítil. Protože zmíněný stroj spadl z malé výšky, Feng tehdy naštěstí utrpěl jen drobné pohmožděniny. Typ Fengru No.1 se nicméně stal vůbec prvním letounem navrženým a postaveným Číňany, který vzlétl. Současně se Feng Ru stal vůbec prvním čínským pilotem.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:   jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor Feng Ru s max. výkonem 6 hp