2. AFAMF Zhongyun-1/-2 (C-0101)

Typ:  lehký dopravní letoun

Určení:  přeprava osob a nákladu

Historie:  Na počátku roku 1943 se hlavní inženýr závodu 2. AFAMF (2. Air Force Aircraft Manufacturing Factory), Lin Tonghua, spolu s inženýry Gu Guangfuem a Gao Bangjunem, z vlastní iniciativy pustil do prací na projektu lehkého dvoumotorového dopravního letounu s přepravní kapacitou osm osob. K stavbě zmíněného letounu, který byl zpočátku znám jako C-0101 a později jako Zhongyun-1, se konstruktéři 2. AFAMF rozhodli použít dřevo ze Sichuanu a importované přístrojové vybavení, podvozky, motory a vrtule. Tyto komponenty totiž tehdy nebylo v Číně možné vyrobit. Jelikož inženýři 2. AFAMF neměli k dispozici aerodynamický tunel, při návrhu letounu typu Zhongyun-1 se museli spoléhat pouze na výpočty. Zmíněný stroj byl řešen jako dolnoplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami a podvozkem ostruhového typu. Vřetenovitý trup letounu typu Zhongyun-1 se sestával ze tří oddělitelných sekcí, příďové, střední a ocasní, a ukrýval kabinu pro dva piloty a osm cestujících. Piloti seděli vedle sebe pod hranatým překrytem s čelními okénky uspořádanými do tvaru písmene „V“, který vystupoval z hřbetu ogivální špice trupu a svou zadní částí plynule přecházel ve vyvýšený hřbet střední části trupu. Zde se nacházela kabina pro osm cestujících. Křídlo letounu typu Zhongyun-1 mělo půdorys ve tvaru lichoběžníku, kladné vzepětí, konstantní kladný úhel šípu náběžné hrany v celém rozpětí, konstantní záporný úhel šípu odtokové hrany v celém rozpětí a zaoblené koncové oblouky a sestávalo se z jedné střední části a dvou odnímatelných vnějších částí. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP) se zaobleným vrcholem a jedné vodorovné plochy (VOP) s nulovým vzepětím, šípovou náběžnou hranou, přímou odtokovou hranou a zaoblenými koncovými oblouky. Trup a křídlo letounu typu Zhongyun-1 mělo dřevěnou kostru. Potah byl zhotoven ze tří vrstev překližky. Překližkový potah byl navíc potažen plátnem. Ocasní plochy měly shodnou konstrukci. Pouze vztlakové klapky a křidélka byla kovová a byla zhotovena ze slitiny hliníku. Do náběžné hrany střední části křídla letounu typu Zhongyun-1 byly vetknuty mohutné vřetenovité motorové gondoly. Pohon tohoto stroje obstarávaly hvězdicové (vzduchem chlazené) devítiválce typu R-1820-F Cyclone americké značky Wright. Motorová lože byla přitom vyrobena z chrom-molybdenových trubek. Součástí palivového systému letounu typu Zhongyun-1 byly čtyři nádrže. Zatímco ve střední části křídla se nacházely dvě nádrže s objemem po 307 l, uvnitř vnějších částí křídla tohoto stroje byly umístěny dvě nádrže s objemem po 173 l. Všechny tři podvozky letounu typu Zhongyun-1 byly osazeny jednoduchými koly. Hlavní podvozky tohoto stroje byly zatahovatelné a zasouvaly se, po směru letu, do břicha motorových gondol, v oblasti za motorovými sekcemi. Jejich šachty byly přitom opatřeny dvoudílnými dvířky. Naproti tomu ostruhový podvozek letounu typu Zhongyun-1 byl řešen jako pevný. Stavbu prototypu tohoto stroje se podařilo završit v srpnu roku 1944. Následně byl prototyp letounu typu Zhongyun-1 naložen, v rozebraném stavu, na více než tucet nákladních automobilů, aby mohl být převezen na letiště Baishiyi v Chongqingu, které bylo tehdy základnou smíšeného čínsko-amerického křídla. První let s prototypem letounu typu Zhongyun-1 uskutečnil v říjnu toho samého roku Li Xingtang. Pro americké piloty, kteří zde sloužili, to bylo nemalé překvapení, neboť nevěřili, že by Číňané byli schopni takové letadlo samostatně vyvinout. Mnoho z nich navíc pochybovalo, zda vůbec vzlétne. Ke svému prvnímu 53 min dlouhému přeletu se tento stroj vydal dne 18. listopadu 1944. Na zmíněném přeletu, který byl zahájen vzletem z VPD letiště Baishiyi a završen přistáním na VPD letiště Taipingsi v Chengdu, se podílel zkušební tým Leteckého výzkumného institutu. S letounem typu Zhongyun-1 se počítalo též jako s bombardérem, který by mohl být nasazen do bojů proti Japonsku. Tento záměr ale nakonec nebyl realizován, zčásti kuli problémům s financováním a z části kuli blížícímu se konci války. Vzhledem k dostupnosti amerických transportních letounů typu C-46 Commando a C-47 Skytrain přitom zájem nevzbudila ani transportní modifikace letounu typu Zhongyun-1. V roce 1944 se rozeběhly práce na projektu vylepšené modifikace tohoto stroje, která vešla ve známost jako Zhongyun-2. Do oblak se prototyp letounu typu Zhongyun-2, který měl vylepšené palubní systémy a komfortněji zařízenou kabinu s menším počtem sedadel, napoprvé vydal dne 19. února 1948, z VPD letiště Baishiyi v Chongqingu. Mezitím, v roce 1946, padlo rozhodnutí, aby byl závod 2. AFAMF přesunut z Haikongu zpět do Nanchangu. Přesun personálu, vybavení a materiálu zmíněného podniku do Nanchangu byl realizován na několik etap. Do Nanchangu, resp. na nanchangské letiště Qingyunpu, byl krátce po svém úspěšném prvním letu přesunut i prototyp Zhongyun-2. Vzhledem k nedostatku letového personálu byl sem ale přepraven pozemní cestou v rozebraném stavu. Mezitím se rozeběhly práce na projektu vylepšené modifikace tohoto stroje s celokovovou konstrukcí draku. Zmíněný model vešel ve známost jako Zhongyun-3 a měl mít hmotnost 3 850 kg a max. rychlost 358 km/h. Realizaci projektu letounu typu Zhongyun-3 ale zabránila občanská válka mezi komunisty (Kungčchantang), kteří byli vedeni Mao Ce-tungem, a nacionalisty (Kuomintang), kterou přerušila druhá světová válka. Zmíněný válečný konflikt totiž komunisty a nacionalisty donutil k dočasné spolupráci. Občanská válka mezi oběma zmíněnými stranami prakticky skončila vítězstvím komunistů, kteří převzali kontrolu nad celou pevninskou Čínou a dne 1. října 1949 zde vyhlásili Čínskou lidovou republiku (ČLR). Naproti tomu nacionalisté se stáhli na ostrov Taiwan. Další osudy prototypů letounu typu Zhongyun nejsou známy. Později byla však postavena replika prvního prototypu tohoto stroje pro potřeby musea PLAAF.

Verze:

Zhongyun-1 – první výše popsaný prototyp letounu typu Zhongyun. Do oblak se tento stroj napoprvé vydal v říjnu roku 1944

Zhongyun-2 – druhý prototyp letounu typu Zhongyun s modifikovaným hydraulickým systémem, vylepšeným ovládáním vztlakových klapek a podvozku, novým podvozkem, který byl převzat z amerického stíhacího letounu, a modifikovaným vybavením kabiny. Zmíněný stroj měl nižší hmotnost a měl více komfortně zařízenou kabinu s menším počtem sedadel. Do oblak se prototyp Zhongyun-2 napoprvé vydal dne 19. února 1948.

Vyrobeno:  dva prototypy (Zhongyun-1 a Zhongyun-2)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva pístové motory typu Wright R-1820-F Cyclone americké výroby

Kapacita:    osm cestujících