Nanyuan Gunbus (Qiang Che)

Typ:  útočný a průzkumný letoun

Určení:  ničení pozemních cílů, zejména pak živé síly protivníka, a visuální průzkum pozemního bojiště

Historie:  V září roku 1913 nechala Pekingská vláda, kterou tehdy vedl Yuan Shikai, založit leteckou školu Beijing Nanyuan Aviation Trainig Institute, později známou jako Nanyuan Aviation School. Zmíněná škola sídlila na pekingském letišti Nanyuan a fungovala do roku 1928, kdy byla kuli politické nestabilitě Číny uzavřena. Nanyuan Aviation School zpočátku využívala letouny typu Caudron G.2 a G.3 francouzské výroby a francouzské instruktory. Zmíněná letecká škola měla i vlastní opravárenský závod. Jeho vedoucím se stal Pan Shizhong, pilot s francouzským vzděláním. Pan Shizhong přitom ve Francii vystudoval nejen leteckou školu, ale též školu strojírenskou. Po dokončení první uvedené školy se stal držitelem pilotní licence FAI (Fédération Aéronautique Internationale). Zpět do Číny se navrátil v roce 1911. Předtím, než se stal vedoucím opravárenského závodu Nanyuan Aviation School, zastával ještě post poradce guvernéra Wuchangu v záležitostech vzducholodí. Kromě oprav se závod Nanyuan Aviation School zabýval též stavbou vlastních letadel. Nejprve zde byl přitom postaven prototyp jednoplošníku. Ten ale zřejmě nebyl nikdy zkoušen za letu. Následně, v roce 1913, byl v opravárenském závodě Nanyuan Aviation School postaven, pod vedením Pana Shizhonga, bojový letoun, který vešel ve známost jako „Gunbus“ (čínsky Qiang Che). Zmíněný stroj byl koncipován jako jednomotorový dvouplošník se zdvojenými ocasními plochami. Jeho konstrukce byla přitom značně ovlivněna letouny typu Caudron G.3 a Farman MF.7. Rozpětí horního křídla letounu typu „Gunbus“ bylo větší než rozpětí křídla dolního. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné trojúhelníkové zdvojené svislé plochy (SOP) a jedné vodorovné plochy (VOP) s půdorysem přibližně ve tvaru obdélníku. Ocasní plochy byly instalovány na koncích dvou nosníků rámové konstrukce s trojúhelníkovým tvarem, které byly vyztuženy dráty a které vybíhaly z odtokové hrany křídla. SOP byly přitom umístěny nad VOP, na úrovni obou ocasních nosníků. Nad střední částí dolního křídla letounu typu „Gunbus“ se nacházela trupová gondola. V přední části trupové gondoly tohoto stroje, která byla opatřena potahem, se nacházela dvojice otevřených tandemově uspořádaných kokpitů. Vpředu seděl střelec, který obsluhoval pohyblivý kulomet ráže 7,62 mm z produkce závodu Hayang Arsenal. Vzadu se zase nacházelo sedadlo pilota. K zádi trupové gondoly letounu typu „Gunbus“ byl uchycen motor. Pohon tohoto stroje obstarávala čínská kopie hvězdicového motoru francouzské značky Gnome, která byla postavena v závodě Hayang Arsenal. Jednalo se o první letecký motor vyrobený v Číně. Zmíněný motor postrádal kapotu a roztáčel tlačnou vrtuli. Z tohoto důvodu byla odtoková hrana střední části horního křídla tohoto stroje, v oblasti mezi ocasními nosníky, mírně „seříznuta“. Instalace motoru na zádi v tlačném uspořádání přitom zamezovala zásahu vrtule kulometem. K vzletu a přistání letoun typu „Gunbus“ využíval čtyřbodový podvozek ostruhového typu. Hlavní podvozky tohoto stroje tvořily lyžiny, které byly osazeny zdvojenými koly, a byly instalovány pod křídlem, na úrovni ocasních nosníků. Ostruhové podvozky letounu typu „Gunbus“ byly umístěny pod SOP a měly podobu kluzných patek. Zmíněný stroj se stal prvním ozbrojeným letounem postaveným v Číně a současně jedním z prvních letounů na světě s kulometnou výzbrojí. Testován byl v roce 1913 Jiang Kuim a He Shilongem. Jeho zkoušky ale sužovaly potíže s přehříváním motoru. Přestože nebyl letoun „Gunbus“ kuli problémům s přehříváním motoru oficiálně zařazen do služby, zúčastnil se celé řady bojových operací. Ještě na konci roku 1913 s ním Pan Shizhong vykonal několik průzkumných letů v zájmu pozemní armády nad Vnitřním Mongolskem, kde právě tehdy vypukly etnické nepokoje. Přitom se jednalo o vůbec první bojové nasazení letecké techniky v Číně. V roce 1914 piloti Pan Shizhong, Qin Guoyong a Li Ruyan s letounem „Gunbus“ podnikali průzkumné a útočné mise v rámci boje proti protivládním povstalcům, kteří byli vedeni Bai Langaem, v Henanu. Další osudy tohoto stroje nejsou známy.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden exemplář

Uživatelé:  Čína

Posádka:   pilot a pozorovatel/střelec

Pohon:       jeden pístový motor značky Hayang (kopie motoru francouzské značky Gnome) s max. výkonem 80 hp      

Výzbroj:     jeden kulomet ráže 7,62 mm značky Hayang, pohyblivě lafetovaný v příďovém střelišti