R-172 (KS-172)

Typ:  letecká protiletadlová řízená střela velmi velkého dosahu

Určení:  ničení vzdušných cílů (bombardovací letouny, stíhací letouny, letouny AWACS, letouny REB, průzkumné letouny, transportní letouny, vrtulníky, křižující střely …) nacházejících se ve velkých i v malých výškách útokem ze zadní i z přední polosféry za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Vyvinul:  Novator

Verze:

KS-172 (AAM-L) – původní modifikace střely typu KS-172 s raketo-náporovým pohonem

K-100-1 (R-172S-1/KS-172S-1) – exportní modifikace střely typu KS-172 se zcela přepracovanou aerodynamikou a odlehčenou konstrukcí draku, modernější palubní elektronikou a raketovým pohonem na místo raketo-náporového. Zatímco odhazovatelný urychlovací stupeň tohoto modelu se vyznačuje větší délkou a menším průměrem, vlastní tělo střely obdrželo menší délku a konstantní průměr v celé délce. Průměr těla střely typu KS-172 byl naproti proměnný (přední partie tohoto modelu měla menší průměr než ta zadní). Nové konstrukce jsou rovněž stabilizátory. Ty zase obdržely menší rozpětí a výrazně větší hloubku.

Historie:  Práce na protiletadlové řízené střele (PLŘS) velmi velkého dosahu typu KS-172 byly zahájeny již na konci 80. let, a to v rámci programu těžkého výškového přepadového stíhacího letounu velmi velkého doletu typu iz.70.1 z dílny OKB MiG, který se měl stát perspektivním nástupcem přepadových stíhačů řady MiG-31. Z konstrukčního hlediska tato zbraň vychází ze střely typu 9M38 mobilního raketového systému PVO typu 9K37M1 Buk-M1 (SA-11 Gadfly). Pohonný systém střely KS-172 se přitom sestává z náporového motoru, který zastává roli letové jednotky, a raketového motoru na TPL. Ten zase plní funkci startovací jednotky. Jeho instalace se přitom nachází uvnitř odhazovatelného bloku, který je připevněn k zádi vlastního těla střely. Po odpoutání od nosiče raketový motor tuto zbraň urychlí na letovou rychlost (cca 4 000 km/h). Teprve až po jeho vyhoření a odpoutání dochází k aktivaci letové náporové jednotky. Zatímco v konfiguraci bez urychlovacího bloku max. dálkový dosah střely KS-172 činí 300 km, s jeho instalací je tato zbraň schopna zasáhnout cíl nacházející se ve vzdálenosti celých 400 km. Na takto velké vzdálenosti lze ale za pomoci této zbraně napadat pouze na rozměrné vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB). Střela typu KS-172 může však údajně zastávat též poslání obranného prostředku bojových letounů před blížícími se PLŘS. Přestože rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s následnou těžkou ekonomickou krizí, která zachvátila v 90. letech všechny nově vzniklé postsovětské republiky, již v roce 1993 zcela zastavil vývoj nosiče střely KS-172 v podobě letounu typu MiG iz.70.1, práce na této zbrani pokračovaly nadále. Protože ale konstrukční kancelář NPO Novator již nemohla dále počítat se státní finanční podporou, veškeré vývojové náklady musela hradit z vlastních zdrojů. Široké veřejnosti se přitom střela typu KS-172 poprvé představila na jaře 1993 na mezinárodním zbrojním veletrhu IDEX v Abu Dabi, a to v podobě 1:1 makety. V srpnu toho samého roku se maketa střely typu KS-172 stala též jedním z exponátů moskevské airshow MAKS 93. Absolutní nezájem ze strany VVS, jemuž se v 90. letech nedostávaly finance na pořizování nové techniky, dal pak po roce 1999 za vznik exportnímu modelu s radikálně přepracovanou konstrukcí draku. Ten přitom vešel ve známost jako R-172S-1 (původně KS-172S-1). Zatímco odhazovatelný urychlovací stupeň tohoto modelu se vyznačuje větší délkou a menším průměrem, vlastní tělo střely obdrželo menší délku a konstantní průměr v celé délce. Průměr těla střely typu KS-172 byl naproti proměnný (přední partie tohoto modelu měla menší průměr než ta zadní). Nové konstrukce jsou rovněž stabilizátory. Ty zase obdržely menší rozpětí a výrazně větší hloubku. Bez změn přitom nezůstal ani pohonný systém. Letovou náporovou pohonnou jednotku totiž zcela nahradil druhý raketový motor na TPL. Na export byla střela typu R-172S-1 uvolněna na konci roku 2003. Před svým předchůdcem v podobě modelu KS-172 má přitom tato zbraň navrch zejména v modernější palubní elektronice a menší startovací hmotnosti. Naproti tomu disponuje menším dálkovým dosahem (300 km na místo 400 km). Zájem ze strany zahraničních zákazníků přitom na sebe nenechal dlouho čekat. Již v březnu roku 2004 se podařilo uzavřít dohodu s Indií o společném postupu při dalším vývoji této zbraně. V této souvislosti byla dokonce i zvažována licenční produkce indickým průmyslem. Široká veřejnost se přitom mohla s exportním modelem R-172S-1 poprvé setkat v roce 2005 na airshow MAKS 2005. Zde byla tato výkonná střela k vidění v podvěsu víceúčelového bojového letounu typu Su-30. Dva roky nato se střela typu R-172S-1 stala též jedním z exponátů airshow MAKS 2007. Zde přitom byla prezentována již pod novým označením K-100-1, a to přímo před zaparkovaným víceúčelovým bojovým letounem typu Su-35S.

KS-172

Uživatelé:  žádní

Nosič:  MiG iz.70.1. (v případě realizace sériové výroby)

Naváděcí systém:  inerciální systém s povelovou korekcí (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) + aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) neznámého typu s dosahem 40 km) (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden náporový motor a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPH

Bojová hlavice:  fragmentovaná-trhavá o hmotnosti 50 kg

^* s odhazovatelným urychlovacím blokem

^** platí pouze pro vzdušné cíle s velmi omezenými manévrovacími schopnostmi, které jsou navíc zdrojem silného elektromagnetického záření (např. vzdušná velitelská stanoviště, letouny AWACS nebo letouny REB)

Poslední úpravy provedeny dne: 28.14.2012