SAT SR-10

Typ:  letoun pro elementární a základní výcvik pilotů

Určení:  výcvik pilotáže, výcvik letu ve formacích, výcvik letecké akrobacie a zdokonalovací výcvik

Historie:  V roce 2007 se konstrukční tým moskevské konstrukční kanceláře SAT (Sovremennye aviacionnye technologii) z vlastní iniciativy pustil do prací na projektu jednomotorového dvoumístného proudového celokompozitního letounu s max. vzletovou hmotností okolo 2 700 kg. Zmíněný letoun vešel ve známost pod označením SR-10 a dle původních plánů jeho tvůrců mělo jít o sportovní akrobatický stroj. Krátce nato ale padlo rozhodnutí, aby byl pojat jako základový cvičný stroj, který by mohl u výcvikových útvarů nahradit zastaralé proudové cvičné letouny typu L-29 Delfín (Maya) a L-39 Albatros československé výroby. Za účelem omezení technického rizika konstrukční tým SATu konstrukci tohoto stroje vystavěl na již dostupných technologiích. Jediným netradičním konstrukčním prvkem se stalo křídlo s dopřednou šípovitostí (-10°). Široké veřejnosti byl projekt tohoto nevelkého středoplošníku s tandemově uspořádanou pilotní kabinou, jednoduchou ocasní plochou s lichoběžníkovým tvarem a tříbodovým podvozkem příďového typu poprvé prezentován v srpnu roku 2009 na moskevské airshow MAKS 2009, a to v podobě 1:1 makety. To již měla konstrukční kancelář SAT pro něj prvního zájemce v podobě Ministerstva obrany Ukrajiny. Ukrajinci byli přitom dokonce ochotni pro prototyp letounu typu SR-10 dodat motor typu Al-25TLŠ. Prakticky ve stejnou dobu byla zahájena jednání o možnosti produkce tohoto stroje na území Ukrajiny. Tehdejší plány počítaly se zahájením letových zkoušek prototypu, který měl být dokončen ve sportovní akrobatické verzi, v roce 2010 a ukončením certifikačních zkoušek v roce 2011. Sériová výroba se měla rozeběhnout ještě ten samý rok. Se započetím produkce vojenské cvičné verze se tehdy počítalo v roce 2012 nebo 2013. Nic z toho se ale nakonec nepodařilo uskutečnit. Vedení společnosti SAT se proto snažilo navázat spolupráci s některým z domácích leteckých výrobních závodů. Vedení celé řady ruských výrobních podniků se nicméně k projektu letounu typu SR-10 stavělo odmítavě, neboť šlo o nejistou investici. Výjimkou se stalo vedení dagestánského závodu OAO Aviaagregat, neboť právě tehdy hledalo vhodnou výrobní náplň pro svůj podnik. Přestože zmíněný závod nedisponoval ani potřebným výrobní zařízením ani potřebným kapitálem, společnost SAT s ním v rámci projektu SR-10 navázala partnerství. Výroba letounu typu SR-10 u OAO Aviaagregat nicméně získala podporu u vedení republiky Dagestán, a to tak v březnu roku 2014 písemně požádalo ruského ministra obrany o posouzení možnosti využití tohoto stroje v roli základového cvičného letounu pro VVS. Rovněž na ministerstvu projekt letounu typu SR-10 získal podporu, neboť se jevil jako ideální přechodový typ mezi vrtulovým základovým cvičným letounem typu Jak-152 a proudovým pokračovacím cvičným letounem typu Jak-130 (Mitten). Oficiálně byla ale výroba letounu typu SR-10 pro VVS schválena až v srpnu roku 2015. V porovnání typem L-39 Albatros, který je Ruským VVS provozován ve stále velkých počtech, má přitom tento stroj vyšší rychlost, stoupavost a obratnost. Kromě toho je po konstrukční stránce jednodušší a v neposlední řadě též znatelně lehčí. Jeho provoz je tedy i levnější. Závod OAO Aviaagregat nakonec bude v rámci programu SR-10 zajišťovat pouze výrobu podvozkových noh a hydraulických armatur. Konečnou montáž sériových strojů bude obstarávat závod ze Smolenska. Pozemní zkoušky prvního prototypu letounu typu SR-10 se rozeběhly v srpnu roku 2015. Do oblak se tento stroj poprvé vydal, za využití motoru typu Al-25TL, dne 25. prosince toho samého roku, a to z letiště Oreškovo. Zmíněné letiště se nachází v Kalužské oblasti a je využíváno aeroklubem „Albatros Aero“. Mezitím se rozeběhla montáž dalších tří zkušebních strojů. Závodní zkoušky letounu typu SR-10 se podařilo završit v květnu roku 2016. Ten samý měsíc započaly tzv. předběžné zkoušky. V rámci této etapy zkušebního programu by měl tento stroj vykonat dalších cca 30 zkušebních letů. Se završením předběžných zkoušek se počítá na přelomu července a srpna tohoto roku. Poté budou do konstrukce a vybavení letounu typu SR-10 vneseny změny vycházející z výsledků zkoušek. Státními zkouškami by měl letoun typu SR-10 projít v roce 2017. Pro potřeby státních zkoušek budou ale vyrobeny, závodem ze Smolenska, dva nové prototypy. Ty se přitom od prototypu prvního, který je spíše technologickým demonstrátorem než skutečným prototypem, budou v mnohém odlišovat. Kompletace prvního z nich by měla být zahájena již na konci roku 2016. Pohon obou zmíněných strojů bude obstarávat, stejně jako v případě prototypu prvního, motor typu Al-25TL ukrajinské značky Motor Sič. Sériové stroje nicméně počítají s motorem typu Al-55 ruské značky Saturn. Tento motor přitom není ničím jiným, než modifikací 1 750 kp motoru typu Al-55I, který společnost Saturn navrhla pro indický cvičný letoun typu HJT-36. Se zahájením dodávek sériových SR-10 se nyní počítá v roce 2018. Letoun typu SR-10 se tak stane vůbec prvním letounem pro Ruské VVS navrženým privátní konstrukční kanceláří a vyvinutým z privátních zdrojů bez státních financí. Kromě toho pude o první ruský vojenský letoun, v jehož konstrukci a vybavení se nenacházejí žádné importované komponenty.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:        jeden dvouproudový motor typu Motor Sič Al-25TL s max. tahem 1 720 kp nebo Saturn Al-55 s max. tahem 1 760 kp

Radar:         žádný

Výzbroj:      žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 8,40 m
Délka:   9,59 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 2 700 kg
Max. rychlost: 900* km/h
Praktický dostup:   6 000* m
Max. dolet:    1 500* km

 

* pouze vypočtený odhad

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 15.7.2016