Kamov Ka-32S (‘Helix C’)

Typ:  speciální víceúčelová civilní modifikace vojenského palubního pátracího-záchranného vrtulníku typu Ka-27PS (Helix D)

Určení:  průzkum stavu ledové pokrývky pro potřeby konvojů námořních plavidel vedených ledoborcem, pátrací a záchranná činnost na moři a přeprava osob a nákladu mezi pevninou a hladinovými plavidly a těžařskými plošinami

Odlišnosti od typu Ka-27PS (Helix D):

- instalace radiolokátoru typu Osminog-PS-32 uvnitř nezměněného dielektrického polokapkovitého krytu, který se nachází pod špicí trupu, na místo radiolokátoru typu Osminog-PS (Splash Drop)

- instalace pilotážního komplexu typu PKV-252-P (civilní ekvivalent vojenského typu PKV-252)

- instalace navigačního komplexu typu NKV-252-P (civilní ekvivalent vojenského typu NKV-252) – jeho součástí se stal radionavigační systém blízké navigace (SHORAN) typu A-340-SV-Bort (civilní ekvivalent vojenského typu Privod-SV-Bort), navigační systém typu Grebeň-1, dopplerovský měřič rychlosti a úhlu snosu typu DISS-32, barometrický výškoměr typu UVID-30-15 a radiokompas typu ARK-19 (komplex typu NKV-252-P dokáže tento model automaticky navést do předem zadaného bodu, automaticky navést k palubní nebo pozemní přistávací ploše a automaticky detekovat a určit kurz k lodnímu nebo letištnímu navigačnímu radiomajáku)

- instalace speciálního navigačního systému typu A-811 spolupracujícího s radiolokátorem typu Osminog-PS-32, který zajišťuje detekci signálu nouzových radiomajáků plavidel a letadel

- instalace civilních radiostanic typu Jadro-1Ž1 (hlavní) a Baklan-5 (záložní) na místo vojenských a civilního palubního intercomu typu P510 na místo vojenského

- přítomnost otvoru pro hák vzdušného jeřábu s nosností 4,5 t v podlaze nákladové kabiny

- absence zkosené ploutvové antény nacházející se na břichu trupu, přímo za pravým příďovým podvozkem

- absence válcovitého krytu s navigační anténou nacházející se na hřbetu trupu, přímo za hřídelí nosných rotorů

- absence pouzdra s bójemi-rádiomajáky systému Prizyv-M uchyceného k břichu zadní části ocasního nosníku

- absence závěsníku typu KD-2-323 pro osvětlovací pumy řady OMAB připevněného k pravému boku trupu, v oblasti za hlavním podvozkem

Historie:  Projekt víceúčelového vrtulníku typu Ka-32, který nebyl ničím jiným, než civilní modifikací vojenského palubního pátracího a záchranného vrtulníku typu Ka-27PS (Helix D), konstrukční tým OKB N.I. Kamova zpracoval hned ve dvou verzích. Zatímco „palubní“ model Ka-32S (Helix C) byl určen pro ledovcový průzkum, pátrací a záchrannou činnost na moři a přepravu osob a nákladu mezi pevninou a hladinovými plavidly či těžařskými plošinami, „pozemní“ model Ka-32T měl zastávat poslání dopravního stroje, nákladního stroje, popř. tzv. „vzdušného jeřábu“. První prototyp vrtulníku typu Ka-32 (CCCP-31000), který poprvé vzlétl dne 8. října 1980, byl dokončen ve verzi blízké „palubnímu“ modelu Ka-32S (Helix C). V průběhu zkušebního programu byl ale dopracován, demontáží příďového polokapkovitého krytu radiolokátoru typu Osminog-PS-32 a postraních hranatých krytů nafukovacích plováků, do podoby blízké „pozemnímu“ modelu Ka-32T. Za skutečný prototyp „palubního“ modelu Ka-32S (Helix C) lze však považovat až stroj s registrací CCCP-04173. Zmíněný vrtulník nesl oranžovo-bílý kabát a nápisy „Poljarnaja aviacia“ a do zkušebního programu se zapojil v roce 1983. Zkoušky prototypu Ka-32S (CCCP-04173) probíhaly na jaderném ledoborci Sibir, který se plavil ve vodách Karského moře. Plná produkce palubního speciálu typu Ka-32S (Helix C) se na lince závodu KumAPP z Kumertau rozeběhla v roce 1987. Vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) se díky vysokým výkonům a moderní avionice staly v některých severských oblastech SSSR neocenitelným pomocníkem. Zmíněné stroje bylo přitom možné provozovat jak z palub běžných námořních plavidel, ledoborců s dieselovým i jaderným pohonem a nákladních lodí, tak i z plovoucích vrtných plošin a pobřežních základen rozmístěných poblíž lodních cest. Palubní vybavení vrtulníkům typu Ka-32S (Helix C) umožňovalo přistávat na lodní palubě ve dne i v noci, a to za podmínek horizontální viditelnosti 600 m, resp. 200 m při použití palubního radaru, a výšky rozhodnutí 60 m. Vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) byly úspěšně provozovány v oblastech, kde teploty často padají pod -31°C, vítr dosahuje rychlosti až 20 m/s a základna oblak se nachází ve výškách pouhých 50 až 80 m, a to ve dne i v noci při mlze, sněžení a námraze. Při misích v rámci ledovcového průzkumu tyto stroje mnohdy létaly na samé hranici své letové obálky. Z provozních zkušeností však vyplynulo, že je s vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) při takových misích optimální létat ve výškách 100 až 200 m rychlostí 140 až 180 km/h. Při podrobnějším průzkumu ledové pokrývky byla jako optimum stanovena výška 20 až 50 m a rychlost 120 až 140 km/h. Dálkové průzkumné mise byly obvykle prováděny v plně automatickém režimu a měly až čtyři otočné body. Při takových misích se vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) pohybovaly ve vzdálenosti až 250 km od mateřského ledoborce. Naproti tomu krátké mise byly obvykle prováděny v manuálním nebo poloautomatickém režimu. V průběhu průzkumných misí se vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) periodicky vznášely nad body zájmu, jakými jsou např. trhliny nebo mezery v ledové pokrývce, a zaznamenávaly jejich koordináty. Návrat na mateřské plavidlo se obvykle děl v automatickém režimu. Palubní radar typu Osminog-PS-32 v průběhu celé mise měřil koordináty různých objektů a na základě těchto údajů pak určoval vzájemnou pozici mezi vrtulníkem a mateřským plavidlem. Díky tomu se byly vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) schopny automaticky vrátit k plavidlu, z jehož paluby vzlétly, s odchylkou pouhých 200 m. Vrtulníky typu Ka-32S (Helix C) byly ale používány též k nakládání a vykládání hladinových plavidel na kotvištích, kde se nenacházela příslušná technika, nebo na přeplněných přístavištích. K tomu sloužil „vzdušný jeřáb“ s nosností 2,5 až 4,5 t. V rámci provozních zkoušek, které se konaly v roce 1989, jeden z těchto strojů vyložil celkem 3 877 t nákladu z lodě Alexej Chirikov kotvící poblíž poloostrova Čukotka. Jednotlivé předměty ze zmíněného plavidla tento stroj dopravoval do lokalit vzdálených 0,6 až 1,47 mil. Tuto vzdálenost s nákladem o hmotnosti 2,5 až 4,5 t v podvěsu přitom urazil za 0,6 až 10,2 min. Za den stihl vrtulník typu Ka-32S (Helix C) z paluby Alexeje Chirikova přepravit na pevninu v průměru 310 t nákladu. Při dobré organizaci tomu ale mohlo být 400 až 500 t. Tj. srovnatelné množství jako při použití standardních přístavních jeřábů.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Afghánistán (Kabul Air), Alžír (vojenské letectvo), Bulharsko (Scorpion Air), Írán (Tara Airlines), JAR (Helitrans Helicopters), Jemen (vojenské letectvo), Jižní Korea (Changwoon Aviation a pobřežní stráž), Kanada, Rusko (Avialift Vladivostok, Avrora, celní služba, Ikar, Murmansk Avia, Omega Helicopters, PANCh, Pilot a Vladivostok Avia), SSSR, Ukrajina (Rosavia) a USA (Heliparts)

Posádka:    pilot a druhý pilot/navigátor

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 2 200 hp

Radar:        pátrací impulsní dopplerovský radiolokátor typu Osminog-PS-32, instalovaný uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se pod špicí trupu. Tento typ radiolokátoru slouží k ledovcovému průzkumu, resp. mapování povrchu, navigaci a detekování nebezpečných meteorologických jevů, jakými jsou bouřková oblaka. Plavidlo s RCS 250 m², resp. 2 m², je přitom schopen, v průběhu letu ve výškách 100 m až 500 m při stavu moře 3, odhalit na vzdálenost nejméně 25 km, resp. 5 km. V případě bouřkových oblak tomu je 50 km. Součástí radaru typu Osminog-PS-32 je ale též odpovídač s min. dosahem 30 km.

Kapacita:   12 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 4,52 m x 1,30 m x 1,32 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 4 500 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Poslední úpravy provedeny: 8.8.2015