Kamov Ka-28 (‘Helix A’)

Typ:  exportní modifikace středně těžkého palubního protiponorkového vrtulníku typu Ka-27 (Helix A)

Určení:  primárně vyhledávání a ničení ponorkových plavidel protivníka, sekundárně doprava osob a přeprava nákladu

Odlišnosti od typu Ka-27 (Helix A):

- instalace silnějších motorů typu TV3-117VK na místo motorů typu TV3-117KM

- instalace dalšího, jedenáctého, páru palivových nádrží uvnitř vnějších hranatých konformních krytů, které se nacházejí na bocích trupu, přímo před hlavním podvozkem, resp. přímo nad kryty s nafukovacími plováky alá Ka-27PS (to sebou přineslo vzrůst celkové zásoby paliva z 3 270 l na 4 770 l)

- vestavba delšího a více vydutého okénka do pravých přístupových dveří pilotní kabiny (tato úprava byla zavedena též do konstrukce pozdějších sériových Ka-27)

- instalace odlišného avionického vybavení

- instalace odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“

- zhotovení popisků indikátorů a přístrojů v angličtině

Historie:  Palubní protiponorkový vrtulník typu Ka-27 (Helix A) se dočkal též nemalých exportních úspěchů. Již v roce 1980 totiž o desítku těchto strojů projevilo zájem Indické námořnictvo. Zmíněná žádost Indů byla ze strany Sovětského vedení vyslyšena, a tak dva roky nato mohla být podepsána závazná objednávka. Specifické požadavky Indického námořnictva přitom daly za vznik modelu Ka-28 (Helix A), který se vyznačoval instalací silnějších motorů, dalších dvou palivových nádrží, odlišného avionického vybavení a odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“. Proti tehdejším sovětským zvyklostem exportní Ka-28 (Helix A) obdržel prakticky identický zbraňový systém jako model Ka-27 (Helix A), který byl vyhrazen pro domácí ozbrojené složky. Sověti totiž nebyli nikdy přístupni vyvážet do zahraničí to nejlepší, co měli. Exportní verze sovětských vojenských letadel a vrtulníků měly proto obvykle více či méně degradované schopnosti podle toho, pro jak „politicky spolehlivého“ zákazníka byly určeny. Naproti tomu exportní Ka-28 (Helix A) za modelem Ka-27 (Helix A) nejenže v ničem nezaostává, ale dokonce jej, díky silnějším motorům a větší zásobě paliva, v některých charakteristikách překonává. V letech 1982 až 2013 bylo do pěti zemí světa, Indie, ČLR, Jugoslávie, Sýrie a Vietnamu, vyvezeno celkem 53 vrtulníků typu Ka-28 (Helix A).

Verze:

Ka-28 (Helix A) – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Ka-28 (Helix A) určená pro protiponorkový boj. Tento model byl postaven v počtu 51-ti sériových strojů.

Ka-28 (Helix D) – speciální neozbrojená modifikace vrtulníku typu Ka-28 (Helix A) určená pro pátrací a záchrannou činnost na moři. Všechny tři exempláře tohoto exportního protějšku vrtulníku typu Ka-27PS (Helix D) byly dodány, v roce 1999, PLANAF.

Vyrobeno:  54 sériových strojů (17 pro ČLR, 22 pro Indii, 2 pro Jugoslávii, 1 pro SSSR, 4 pro Sýrii a 8 pro Vietnam)

Uživatelé:

ČLR – Čínské PLANAF se stalo provozovatelem celkem 17-ti vrtulníků typu Ka-28 (Helix A/D), 14-ti v protiponorkové verzi a 3 v pátrací-záchranné verzi. Zatímco dodávky protiponorkových Ka-28 (Helix A) byly uskutečněny v letech 1998 (9144, 9154, 9164, 9174, 9184 a 9194) a 2009 (9204, 9214, 9224, 9234, 9244, 9254, 9264, 9274), všechny tři pátrací-záchranné Ka-28 (Helix D) (9114, 9124 a 9234) PLANAF převzalo v roce 1999. PLANAF všechny své Ka-28 (Helix A/D) soustředilo k 11. leteckému pluku s domovskou základnou Ningbo, která se nachází na východě Číny, nedaleko Jižní Koreje a Japonska. PLANAF si ale tyto stroje pořídilo pouze jako doplněk početné flotily vrtulníků řady Z-8 a Z-9 domácí výroby. I přesto se velmi často s nimi zapojuje do námořních cvičení. V jejich průběhu přitom posádky vrtulníků typu Ka-28 (Helix A/D) procvičují jak vyhledávání cílů na volném moři, tak vzlétání a přistávání na lodních palubách. PLANAF přitom s vrtulníky typu Ka-28 (Helix A/D) může operovat z palub torpédoborců třídy Type 052B/C/D (Luyang I/II/III class) domácí výroby a čtyř importovaných sovětských torpédoborců projektu 953 (Sovromenny class).

Indie – SSSR, resp. Rusko, do Indie vyvezl cekem 22 vrtulníků typu Ka-28 (Helix A). Prvních osm z nich sem přitom dorazilo v roce 1982, jako součást velké dodávky torpédoborců třídy Rajput (exportní verze torpédoborců třídy Kashin). Protože Indické námořnictvo na vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) velmi spěchalo, základem zmíněných strojů se staly rozestavěné vrtulníky typu Ka-27 (Helix A), které byly původně určeny pro Sovětské VMF. Tomu v roce 1985 následoval podpis kontraktu na dalších 10 těchto strojů. Jejich dodávky byly přitom uskutečněny v letech 1986 (5 ks), 1988 (2 ks) a 1989 (3 ks). Další a zároveň poslední dodávka vrtulníků typu Ka-28 (Helix A) byla realizována v roce 2013. Její součástí se přitom staly čtyři stroje. Od roku 2009 jsou všechny vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) soustředěny u 333. INAS „Eagles“ s domovskou základnou Goa. Sem byla přitom mezitím přesunuta i 339. INAS „Falcons“, která provozuje odvozené vrtulníkové AWACS speciály typu Ka-31 (Helix E). Kuli nepřekonatelným problémům s dodávkami náhradních dílů se ale 333. INAS podařilo do roku 2016 udržet v provozu jen 7 z 13-ti vrtulníků typu Ka-28 (Helix A). Právě potíže se získáváním náhradních dílů pro tyto stroje nemalou mírou přispěly k tomu, že následující výběrové řízení na protiponorkové vrtulníky vyhrál konkurenční typ S-70 americké značky Sikorsky. I přesto Indické námořnictvo s vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) počítá nadále. A nejen to. Dne 29. července 2016 si dokonce objednalo modernizaci 10-ti těchto strojů.

Jugoslávie/Srbsko – V roce 1987 si námořní síly Jugoslávie pořídily dvojici vrtulníků typu Ka-28 (Helix A) (11401 a 11402) jako náhradu za tehdy již morálně i technicky beznadějně zastaralé vrtulníky typu Ka-25PL (Hormone A). Oba zmíněné stroje byly zařazeny do stavu 748. samostatné protilodní vrtulníkové letky, která působila ze základny Divulje, nacházející se nedaleko Splitu. Zmíněná letka přitom tehdy kromě vrtulníků typu Ka-25PL (Hormone A) provozovala též obojživelné protiponorkové vrtulníky typu Mi-14PL (Haze A). Jugoslávci vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) používali, od roku 1988, k hlídkování v pobřežních teritoriálních vodách Jaderského moře. Již v roce 1993 ale jejich činnost ukončila občanská válka. Poté byly uzemněny na své domovské základně Divulje a protože se nezapojovaly bojů, přečkaly válku bez jediného šrámu. Poté, v roce 1993, byly předány nově vzniklým námořním silám Srbska, výměnou za jinou techniku. Srbové nicméně vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) nepoužívali ke svému původnímu účelu, ale v roli dopravních a požárních (hasících) strojů. Jejich provoz byl s definitivní platností ukončen v roce 2003. Dva roky nato se staly součástí sbírek leteckého musea z Bělehradu.

SSSR/Ukrajina/Rusko – Jeden vrtulník typu Ka-28 (Helix A) byl zařazen též do výzbroje Sovětského VMF. Jeho provozovatelem se konkrétně stal 555. instruktorsko-výzkumný protilodní smíšený letecký pluk z Očakova. Ten jej přitom využíval k výcviku posádek zákazníků. Po rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, jediný exemplář vrtulníku typu Ka-28 (Helix A) sovětského VMF, spolu se všemi vrtulníky Očakovského výcvikového centra, připadl osamostatněné Ukrajině. Na Ukrajině ale setrval pouze do roku 1997. Poté jej Ukrajinci předali, spolu s dvojicí speciálů typu Ka-27E, Rusům, a to výměnou za dva vrtulníky typu Ka-27 (Helix A) a dva vrtulníky typu Ka-27PS (Helix D), které do toho samého roku létaly u společné rusko-ukrajinské letky.

Sýrie – Námořnictvo Sýrie si v roce 1989 objednalo čtyři vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) jako doplněk stávající flotily obojživelných protiponorkových vrtulníků typu Mi-14PL (Haze A). Zmíněné stroje byly přitom zařazeny do stavu 618. námořní letky. Vzhledem k tomu, že Syrské námořnictvo nedisponuje bojovými plavidly s heliportem, všechny své vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) již od počátku provozuje z pozemní základny Latakia, nacházející se na pobřeží Středozemního moře. Syrské vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) se pravidelně účastní společných cvičení Syrského a Ruského námořnictva ve Středozemním moři. Rusové si totiž již od doby SSSR pronajímají syrský přístav Tartus. V letech 2012 až 2014 Syrské námořnictvo své vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) aktivně využívalo k přepravě osob a nákladu v rámci boje s radikálními islamisty a v neposlední řadě též ke stíhání jimi ukořistěných rychlých člunů. Kromě toho je využívalo, v konfiguraci s 50 kg tříštivo-trhavými pumami v podvěsu, k hlídkování v okolí přístavů Latakia a Tartus. Sem totiž mířily lodě se zahraniční vojenskou pomocí.

Vietnam – V letech 1986 až 1987 SSSR vyvezl do Vietnamu pět vrtulníků typu Ka-28 (Helix A). Až do jejich příchodu Vietnamci vyhledávali ponorková plavidla protivníka ve svých teritoriálních vodách pouze za pomoci lodí a letadel. Pořízení vrtulníků typu Ka-28 (Helix A) přitom představovalo přímou reakci ze strany Vietnamců na rozpínavost Číňanů. Ti totiž zabrali část Spratleyových ostrovů, které si nárokuje hned několik států, včetně Vietnamu. Vietnamci proto své vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) často nasazují právě v těchto oblastech. V roce 1990 se vietnamská flotila vrtulníků typu Ka-28 (Helix A) rozrostla na osm exemplářů. Vietnamci všechny své vrtulníky tohoto typu zařadili do stavu 954. vrtulníkového pluku. Zmíněný pluk přitom s vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) působí vesměs ze základny Da Nag. Občasně s nimi ale operuje též ze základny Vietnamských vzdušných sil Koen An. Ze všech lodí, které se v současnosti nacházejí u námořních sil Vietnamu, mohou tyto vrtulníky operovat pouze ze dvou fregat třídy Gepard ruské výroby. První z nich byla přitom do výzbroje Vietnamského námořnictva zařazena v roce 2011. Z paluby každého z těchto plavidel může operovat jeden Ka-28 (Helix A). Přistávací plochou pro jeden vrtulník budou ale opatřeny též obě fregaty třídy Sigma nizozemské výroby, které Vietnamci převezmou v blízké budoucnosti. Vietnamské námořnictvo ale se svými vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) operuje vesměs z pobřežních základen. Na palubách fregat třídy Gepard se tyto stroje nacházejí pouze při cvičných plavbách. Do budoucna Vietnamci plánují všechny své vrtulníky typu Ka-28 (Helix A) podrobit modernizačnímu programu.

Posádka:    pilot, druhý pilot/navigátor a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VK s max. výkonem po 2 200 hp

Radar:        pátrací impulsní dopplerovský radiolokátor typu Osminog (‘Splash Drop’) s dosahem 180 km. Tento typ radaru slouží pro navigaci a vyhledávání a sledování hladinových cílů a jeho instalace se nachází uvnitř polokapkovitého krytu umístěného pod přídí trupu.

Vybavení:   - zaměřovací: - ponorný sonar typu VGS-3 Ros-V (‘Lamb Tail’) s hloubkou ponoru do 150 m. Jeho instalace se nachází uvnitř zadní části trupu, za dvoudílnými břišními dvířky umístěnými přímo před ocasním nosníkem.

                   - radiohydroakustický systém sestávající se z radiopřijímače typu A-100 Pachra s pracovní frekvencí 49,2 až 53,4 MHz a nákladu 36-ti akustických bóji typu RGB-NM (‘Rook Egg’) (s hmotností 13,5 kg, délkou 1 m a detekčním dosahem 1 až 5 km) nebo RGB-NM1 NM1 Žeton (s detekčním dosahem 3 až 8 km) Ty se umisťují do trupové pumovnice (na místo výzbroje). Zatímco při letu ve výšce 100 m je přijímač typu A-100 schopen přijímat signál z akustických bojí nacházejících se ve vzdálenosti do 100 km, při letu ve výšce 1 000 km jeho dosah činí 90 až 115 km. 

                  - vlečný detektor magnetických anomálií (MAD) typu APM-73V Bor-1V. Válcovitý dielektrický kryt detektoru MAD je umístěn na konci 85 m dlouhého lana, které se odvíjí z navijáku instalovaného uvnitř kabiny, a je přepravován na závěsníku nacházejícím se pod zadní částí ocasního nosníku. Detektorem MAD lze tento stroj vybavit po předchozí demontáži ponorného sonaru. Zatímco demagnetizované ponorky tohoto zařízení dokáže odhalit na vzdálenost 180 až 300 m, nedemagnetizované ponorky je schopno detekovat na vzdálenost 1 km.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“

Kapacita:  3 osoby, přepravované uvnitř nákladové kabiny s rozměry 4,52 x 1,30 x 1,32 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu pod trupem

Výzbroj:    jedno protiponorkové torpédo typu AT-1M, VTT-1, UMGT-1 Orlan nebo APR-2 Jastreb-M nebo osm 120 kg hlubinných pum typu PLAB-250-120, přepravovaných uvnitř trupové pumovnice

Poslední úpravy provedeny: 5.8.2016