Suchanov Diskoplan-1

Typ:  výzkumný bezmotorový kluzák

Určení:  prověření letových vlastností, stability a ovladatelnosti letounu opatřeného křídlem s tvarem disku

Historie:  Jediným posláním velmi netradičně koncipovaného bezmotorového kluzáku, který vešel ve známost pod názvem Diskoplan-1, se stalo praktické prověření teoretických poznatků o aerodynamice křídla s tvarem disku. Takto koncipovaná nosná plocha se totiž jevila jako velmi výhodná z hlediska letové stability. Letoun opatřený křídlem s tvarem disku měl proto vykazovat minimálními nároky na pilotáž a zároveň maximální provozní bezpečností. Jediný prototyp bezmotorového Diskoplanu-1 postavila nevelká konstrukční skupina vedená M.V. Suchanovem, bývalým pracovníkem institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky), v prostorách závodu z Novosibirska. Práce na toto téma se zde přitom rozeběhly již v roce 1950. Diskovité křídlo Diskoplanu-1 mělo průměr 3,55 m a plochu 10 m² a vyznačovalo se mírným sklonem koncových oblouků směrem nahoru. Zatímco pod náběžnou hranou křídla tohoto stroje se nacházela krátká trupová gondola s jednomístným pilotním prostorem, který byl přístupný z levoboku vyklápěcími „automobilovými“ dveřmi, nad jeho odtokovou hranou byla umístěna instalace ocasních ploch. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP) a jedné diskovité vodorovné (VOP) plochy s průměrem 1,315 m a vyznačovaly se vzájemným uspořádáním do tvaru písmene „T“. Vzletové a přistávací zařízení Diskoplanu-1 tvořil pevný tříbodový podvozek ostruhového typu. Zatímco vzpěry kol hlavního podvozku byly uchyceny k břichu trupové gondoly v oblasti pod pilotní kabinou, záďový podvozek tohoto stroje tvořila jednoduchá ostruha uchycené ke spodní ploše křídla, přímo pod odtokovou hranou. Při stání na zemi tedy tento stroj zaujímal pozici s výrazně vyzdviženým „čumákem“ směrem nahoru. Letovými zkouškami které byly realizovány na letišti nacházejícím se v Tušinu, jediný prototyp Diskoplanu-1 prošel v roce 1957. V jejich průběhu byl přitom dopravován do výšky několika set metrů v závěsu za pístovým hornoplošníkem typu Jak-12 (Creek). Protože kolem diskovitého křídla tohoto stroje mohl vzduch plynule proudit i při velkých úhlech náběhu, a to až do 45° (u klasického křídla obvykle dochází k odtržení proudnic vzduchu již při úhlech náběhu 14° až 16°), Diskoplan-1 nebylo prakticky možné uvést do nekontrolovatelné vývrtky v žádném letovém režimu. Kromě toho tento stroj vykazoval výbornou stabilitou a ovladatelností ve všech letových režimech a v neposlední řadě též mimořádnou obratností při malých rychlostech. To vše z Diskoplanu-1 činilo výborný sportovní a akrobatický stroj. Protože se koncepce křídla s tvarem disku, jak již bylo řečeno, více než osvědčila, Suchanov se ji rozhodl dále rozvinout na pokročilejším bezmotorovém kluzáku, který vešel ve známost jako Diskoplan-2. Po ukončení zkušebního programu byl jediný prototyp Diskoplanu-1 věnován leteckému muzeu z Monina. Zde se přitom nachází do dnešních dnů.

Verze: žádné

Vyrobeno: jeden prototyp

Uživatelé: žádní

Posádka:    jeden pilot

Poslední úpravy provedeny dne: 20.5.2013