KVZ Ansat-1M

Typ:  modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Ansat přizpůsobená civilním předpisům

Určení:  přeprava osob a nákladu a sanitní lety

Odlišnosti od typu Ansat:

- instalace méně pokročilého hydromechanického systému řízení na místo elektro-impulsního systému řízení (FBW) typu KSU-A

Historie:  V roce 2004 se součástí výrobního programu závodu KVZ z Kazaně stal lehký víceúčelový vrtulník vlastní konstrukce, který vešel ve známost jako Ansat. Zmíněný stroj byl jako vůbec první civilní vrtulník na světě opatřen moderním elektro-impulsním systémem řízení (FBW). Toto novátorské řešení mu ale paradoxně zamezilo se více rozšířit. Důvodem toho se stala absence předpisů pro lehké civilní vrtulníky s FBW. Díky tomu vrtulník typu Ansat nebylo možné legálně používat ke komerční přepravě osob, což velmi omezovalo jeho využití. Z tohoto důvodu se výrobce již v roce 2010 pustil do prací na modifikaci tohoto stroje s méně pokročilým hydromechanickým systémem řízení. Ta přitom vešla ve známost jako Ansat-1M. Základem obou prototypů tohoto modelu, PT-07 a PT-08, se staly sériové Ansaty ze zrušené zakázky laoské policie z roku 2006. Letové zkoušky prvního z nich, PT-07 (RF-28539), se rozeběhly na počátku května roku 2012. Certifikační zkoušky vrtulníku typu Ansat-1M se podařilo završit ještě na konci toho samého roku. Typový certifikát byl přitom tomuto modelu vystaven dne 22. srpna 2013, na moskevské airshow MAKS 2013. Zmíněný certifikát ale tomuto modelu umožňoval působit pouze v roli nákladního a hlídkového stroje. Dopravní úprava vrtulníku typu Ansat-1M byla certifikována až v závěru prosince roku 2014. V květnu roku 2015 tento model obdržel též certifikát, který mu umožnil zastávat poslání sanitního stroje. Tomu v prosinci toho samého roku následovalo vystavení certifikátu pro úpravu k přepravě VIP osob. Prvními zájemci o vrtulník typu Ansat-1M se staly ruské společnosti Tulpar a Vektor. Zatímco prvně uvedená společnost si, dne 21. května 2015, objednala dva vrtulníky typu Ansat-1M, ta druhá, dne 22. května téhož roku, podepsala kontrakt na tři tyto stroje. Oba zmíněné kontrakty byly přitom uzavřeny na výstavě HeliRussia 2015. Prvním provozovatelem Ansatu-1M se ale nakonec stalo Ministerstvo zdravotnictví republiky Tatarstán. Pořízení zmíněného stroje ve zdravotnickém provedení bylo přitom Ministerstvem zdravotnictví republiky Tatarstán schváleno v létě toku 2016. Zmíněnému provozovateli byl konkrétně předán, v říjnu roku 2016 na výstavě „Industrija zdorovja 2016“, třetí sériový exemplář Ansatu-1M (RA-20002). Domovskou základnou tohoto stroje se stala Republiková klinická nemocnice. Zatímco první sériový Ansat-1M (v.č. MSN 33027), který bylo možné shlédnout v srpnu roku 2015 na airshow MAKS 2015, je vyhrazen pro kazaňskou společnost Aviaservice, provozovatelem druhého sériového Ansatu-1M (RA-20001 / v.č. MSN 33068), jenž byl zase široké veřejnosti poprvé prezentován v květnu roku 2016 na výstavě HeliRussia 2016, se stala moskevská společnost RVS (Russkie Vertoletnye Sistemy). Zmíněný stroj byl dokončen v úpravě pro přepravu VIP osob a zmíněné společnosti byl předán dne 28. října 2016 na podmoskevské vrtulníkové základně „Barvicha“. Společnost RVS jej přitom bude používat nejen k přepravě cestujících, ale i k výcviku pilotů. Prvními zahraničními provozovateli vrtulníku typu Ansatu-1M se stanou čínské společnosti Wuhan Rand Aviation Technology Service a Jiangsu Baoli Aviation Equipment. Zatímco první uvedená společnost si objednala dva (s opcí na dalších šest), druhá uvedená společnost podepsala objednávku na jeden vrtulník tohoto typu. Oba zmíněné kontrakty byly přitom podepsány na Airshow China, která se konala v listopadu roku 2016 v Zhuhai. Všechny tři zmíněné Ansaty-1M budou dokončeny v sanitním provedení a svým provozovatelům budou dodány do konce roku 2017.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (oba vznikly konverzí sériových Ansatů) a tři sériové stroje

Uživatelé:  pouze Rusko (Ministerstvo zdravotnictví republiky Tatarstán a RVS)

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Pratt & Whitney Canada PW207K kanadské výroby s max. výkonem po 630 hp, resp. po 710 hp v krátkodobém nouzovém režimu

Kapacita:   9 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 3,25 m x 1,64 x 1,30 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 1 300 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu pod trupem

 

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  11,50 m
Ø ocasního rotoru: 2,10 m
Celková délka: 13,59 m
Délka trupu:   11,16 m
Výška: 3,56 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 3 600 kg
Max. rychlost: 275 km/h
Praktický dostup:   4 800 m
Max. dolet:    515 km

 

 

  

Poslední úpravy provedeny dne: 7.11.2016