Jakovlev Jak-52TW (IAK-52TW)

Typ:  modifikace základového cvičného a sportovního akrobatického letounu typu Jak-52W (IAK-52W) zastávající roli „warbirdu“

Určení:  předvádění letecké akrobacie na leteckých přehlídkách, účast na soutěžích v letecké akrobacii a výcvik pilotů v letecké akrobacii

Odlišnosti od letounu Jak-52W (IAK-52W):

- instalace silnějšího 400 hp motoru typu M-14P-XDK uvnitř modifikované přídě trupu bez radiálních regulačních žaluzií v čelním prstencovitém lapači vzduchu, na místo 360 hp motoru typu M-14P

- modifikovaný kokpit s větší délkou (o 10 cm každý)

- instalace nových koncových křídleních oblouků s více zaobleným tvarem (jejich zavedení sebou přineslo vzrůst rozpětí z 9,30 m na 9,90 m)

- instalace nového hlavního podvozku – jeho kola se zasouvají (směrem k podélné ose trupu) do křídleních šachet, zatímco kola hlavního podvozku Jaku-52W se sklápějí (proti směru letu) pod náběžnou hranu křídla

- instalace stavitelného nezatahovatelného ostruhového podvozku značky Scott, který je otočně propojen se směrovým kormidlem, na místo sklápěcího příďového podvozku

- instalace vzduchového chladiče oleje uvnitř tunelovitého krytu uchyceného k břichu motorové kapoty alá Jak-50 (naproti tomu olejový chladič Jaku-52W byl umístěn pod pravým křídlem, přímo mezi hlavním podvozkem a trupem)

Historie:  Protože si dvoumístný základový cvičný a akrobatický letoun typu Jak-52 našel velkou oblibu nejen u aeroklubů z celého světa, ale i u provozovatelů tzv. warbirdů, historických bojových letounů a jejich replik, v roce 2000 se konstrukční tým závodu Aerostar rozhodl vzhled tohoto stroje, ve „westernizované“ verzi Jak-52W (IAK-52W), ještě více sblížit se skutečnými stíhacími letouny z druhé světové války. Toho přitom docílil náhradou tříbodového sklápěcího podvozku příďového typu vzletovým a přistávacím zařízením záďového typu, které se sestávalo ze zatahovatelného hlavního a pevného ostruhového podvozku, a v neposlední řadě též rovných koncových křídleních oblouků zaoblenými. Takto modifikovaný Jak-52W (IAK-52W) vešel ve známost jako Jak-52TW (IAK-52TW) a od svého vývojového předchůdce se kromě výše uvedeného odlišoval též instalací silnějšího motoru uvnitř modifikované přídě trupu. Prototyp Jaku-52TW (v.č. 0112226) se do oblak poprvé vydal dne 2. července 2001. Do počátku roku 2003 brány závodu Aerostar opustilo okolo 20-ti těchto strojů. Nejméně 16 z nich bylo vyvezeno do USA. Další skončil v Austrálii. Letoun typu Jak-52TW se přitom v nabídce závodu Aerostar nachází, spolu s modelem Jak-52W, do dnešních dnů.

Verze:  -

Vyrobeno:  cca 20 ks

Uživatelé:  Austrálie (1 ks) a USA (16+ ks)

 

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:        jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P-XDK s max. výkonem 400 hp

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,90 m 
Délka:   7,98 m
Výška: 2,40 m 
Prázdná hmotnost: 980 kg
Max. vzletová hmotnost: 1 320 kg
Max. rychlost: 320 km/h
Praktický dostup:   4 000 m
Max. dolet:    1 000 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 23.5.2015