VZLÚ Jak-40 (vzdušná zkušebna)

Typ:  speciální modifikace regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověřování činnosti turbovrtulových motorů řady Walter M601 a vrtulí řady V508 a V510 za reálných podmínek

Odlišnosti od letounu Jak-40 (Codling):

- instalace úchytů gondoly testované turbovrtulové pohonné jednotky na modifikované (zesílením konstrukce a včleněním hermetických průchodek pro kabelové vedení a palivové potrubí) přední trupové přepážce – to si vyžádalo demontovat povětrnostní radiolokátor typu Groza-40 a zaoblený výklopný dielektrický kryt jeho antény a zároveň veškeré přístrojové vybavení, které se nacházelo v příďové přístrojové sekci, přemístit do speciálního kontejneru vestavěného do střední části trupu

- instalace pracoviště zkušebních techniků v prostoru kabiny cestujících

- instalace nového palubního kyslíkového systému pracujícího s tlakem 14,7 MPa (ten nyní zajišťuje dodávky kyslíku nejen letové posádce, ale i obsluze zkoušeného motoru a zkušebním technikům)

- absence záďových výklopných schodů (kuli snazšímu opuštění kabiny při mimořádné situaci)

Historie:  V první polovině 80. let Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) z Letňan odkoupil od ČSA jeden lehký třímotorový proudový regionální dopravní letoun typu Jak-40 (Codling) za účelem následné konverze na vzdušnou zkušebnu turbovrtulových motorů řady Walter M601 a vrtulí řady Avia V508 a V510. Konkrétně přitom šlo o letoun s registrací OK-EEA a výrobním číslem 9431436, první Jak-40 (Codling) dodaný ČSA. Přestavbou na motorovou vzdušnou zkušebnu výše uvedený exemplář dopravního Jaku-40 (Codling) prošel mezi zářím roku 1983 a říjnem roku 1984 v prostorách hangáru E letiště Praha-Ruzyně, který si VZLÚ pronajal od ČSA. Zmíněná přestavba spočívala v úpravě přední trupové přepážky, která nesla kryt antény a vlastní anténu povětrnostního radaru, pro zavěšení gondoly se zkoušeným turbovrtulovým motorem, přemístění veškerého přístrojového vybavení z příďové přístrojové sekce do střední části trupu, instalaci pracovních konzol obsluhy zkoušeného motoru a zkušebních techniků v prostoru kabiny cestujících, náhradě kyslíkového systému a demontáži záďových výklopných schodů a provedli ji pracovníci VZLÚ za asistence technického úseku ČSA. Zaškolením na typ Jak-40 (Codling) piloti a mechanici VZLÚ prošli u letky Federálního ministerstva vnitra (FMV) z Ruzyně. Ke svému prvnímu letu se zmíněná motorová vzdušná zkušebna vydala dne 14. listopadu 1984. To již tento letoun nesl novou registraci OK-020. První let s pracujícím turbovrtulovým motorem přitom následoval dne 7. ledna 1985. Tomu ale předcházely pozemní zkoušky, v jejichž průběhu bylo změřeno namáhání draku od pracující zkušební turbovrtulové pohonné jednotky. Náplní prvních letů vzdušné zkušebny Jak-40 (OK-020) se stalo prověření odolnosti příďové nástavby se zkoušeným motorem vůči namáhání v různých letových režimech. Teprve až po završení těchto zkoušek, které potvrdily, že příďová motorová gondola disponuje dostatečnou tuhostí, mohl speciál Jak-40 (OK-020) sloužit k účelu, pro který byl navržen. Zpočátku tento stroj létal v původním zbarvení ČSA. V rámci dvouměsíční generální opravy, kterou absolvoval v Minsku, kam byl přelétnut dne 29. června 1987, ale obdržel efektivní bílý nátěr se směrem od přídě k zádi se plynule rozšiřujícím modrým pruhem na obou bocích trupu. V této podobě se speciál Jak-40 (OK-020) zúčastnil i několika leteckých dnů. Za celou svou kariéru vzdušné zkušebny tento exemplář regionálního Jaku-40 (Codling) uskutečnil 339 letů s celkovou délkou trvání 316 hodin. Poslední z nich přitom vykonal dne 24. dubna 1992, a to na trati Kbely – Kunovice – Kbely. Poté byl odstaven na letišti Kbely před hangárem VZLÚ. Zde postával zcela bez využití až do roku 1999, kdy byl odvezen na letiště Bubovice. Zde byl pak nějakou dobu využíván, firmou W-motor service, v roli pozemní zkušebny přístrojového vybavení.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Jaku-40)

Uživatelé:  pouze ČSSR

 

 

 

Posádka:    ?

Pohon:        tři proudové motory typu Ivčenko Al-25 s max. tahem po 1 470 kp a jeden turbovrtulový motor typu Walter M601

Radar:         žádný

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 25,00 m 
Délka:   ?
Výška: 6,50 m 
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 12.3.2015