Jakovlev Jak-38 (FOL)

Typ:  speciální úprava taktického palubního útočného letounu s kolmým vzletem a přistáním (VTOL) typu Jak-38 (Forger A) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření způsobilosti letounu typu Jak-38 (Forger A) pro činnost z mobilní vzletové rampy

Odlišnosti od letounu Jak-38 (Forger A):

- instalace speciálního optického systému, který pilotovi umožňuje sledovat situaci pod letounem v průběhu kolmého přistání

- instalace drátěných „košů“ před lapači vzduchu hlavní i pomocných pohonných jednotek, které zamezují nasátí nežádoucích předmětů z povrchu země v průběhu vzletu a přistání 

Historie:  Přestože palubní útočný letoun s kolmým vzletem a přistáním (VTOL) typu Jak-38 (Forger A) vzešel ze zadání VMF, velmi brzy se dostal též do středu pozornosti VVS. Důvodem toho se stala skutečnost, že k jeho provozu nebylo zapotřebí budovat vzletové plochy, které jsou vždy snadno odhalitelným a zároveň velmi zranitelným cílem. Vzhledem tomu, že byly letouny typu Jak-38 (Forger A) schopny vzlétat kolmo z místa, bylo teoreticky s nimi navíc možné operovat prakticky odkudkoliv, kam je bylo možné dopravit. Díky tomu se jevily jako nanejvýš ideální prostředek pro nečekané přepady nepřítele. K takovým misím měla přitom sloužit speciální mobilní startovací a přistávací rampa. Zmíněná rampa byla instalována na přívěsu (s nosností 40 t), který se umísťoval za nákladní automobil nebo traktor, a byla řešena jako sklápěcí. Její přestavování z „pochodové“ do „operační“ pozice a naopak zajišťovala hydraulika.  Po rozložení do „operační“ pozice zmíněná rampa vykazovala rozměry 10 x 15 m a nacházela se ve výšce 1,2 m nad povrchem země. Pro potřeby zkoušek způsobilosti bitevního Jaku-38 (Forger A) pro činnost ze zmíněné rampy byl konkrétně vyhrazen letoun s výrobním číslem 797786...502409 (žlutá 21). Zatímco vzlet z mobilní rampy nečinil větší problémy, přistání se ukázalo být nanejvýš komplikovanou záležitostí. Důvodem toho se stala skutečnost, že nebyla v průběhu přibližování na přistání z pilotní kabiny vůbec vidět. V reakci na tuto nemilou skutečnost byl proto letoun Jak-38 (Forger A) (žlutá 21) později opatřen speciálním optickým systémem, který pilotovi umožňoval sledovat dění přímo pod letounem. Ještě předtím, než jim byl ale opatřen, prošel zkouškami na vrtulníku typu Mi-8 (Hip). Zkoušky Jaku-38 (Forger A) (žlutá 21) na mobilní vzletové a přistávací rampě byly realizovány mezi 25. červencem a 1. srpnem roku 1980 a sestávaly se ze dvou etap. V etapě první se přitom přistávalo, z bezpečnostních důvodů, na konvenční VPD, na které byla vyznačena silueta mobilní rampy. Přistání na skutečné rampě se stalo až náplní druhé etapy zkušebního programu. V průběhu obou zmíněných etap zkušebního programu letoun Jak-38 (Forger A) (žlutá 21) vykonal celkem 10 letů. Ty přitom potvrdily způsobilost tohoto stroje pro činnost z mobilní rampy, tedy po předchozí instalaci optického systému pro sledování spodní polosféry. Tomu v listopadu roku 1980 následovala prezentace mobilní vzletové a přistávací rampy a letounu Jak-38 (Forger A) (žlutá 21) představitelům VVS. Součástí zmíněné prezentace se přitom stalo celkem 35 letů. Poté letoun Jak-38 (Forger A) (žlutá 21) vykonal ještě 26 letů pod hlavičkou Státního zkušebního institutu vojenského letectva (GNIKI VVS). VVS ale nakonec letoun typu Jak-38 (Forger A) nepřijalo. Důvodem toho se stala velmi omezená bojová hodnota tohoto stroje daná velmi malým doletem a nosností a v neposlední řadě též nedostatečným tahem jeho pohonného systému pro zajištění kolmého vzletu v prostřední s vysokou teplotou vzduchu a velkou nadmořskou výškou.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl úpravou sériového Jaku-38)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Chačaturov R-27V-300 s max. tahem 6 800 kp při kolmé, resp. 6 100 kp při vodorovné poloze trysek, a dva pomocné zdvihové proudové motory typu Kolesov RD-36-35VFR s max. tahem po 3 050 kp

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: jeden optický střelecký zaměřovač typu ASP-17VMC (jeho instalace se nachází uvnitř trupu). Na levý vnitřní křídlení zbraňový závěsník tohoto stroje lze umístit podvěsný kontejner s aparaturou typu Delta NG2, která slouží pro navádění řízených střel typu Ch-23M (AS-7 Kerry). Ty se zase zavěšují, v počtu dvou exemplářů, na vnější pár křídleních závěsníků.

                  - průzkumné: dva podvěsné kontejnery pro radiační průzkum typu K-513D (RR8311-100), přepravované na křídleních zbraňových závěsnících. Zmíněný kontejner má podobu válcovitého pouzdra s pohyblivou kónickou špicí, které ukrývá papírový filtr. Na ten se zachycují prachové částice ze vzduchu. Vlastní analýza úrovně radiačního zamoření je prováděna v laboratořích, tedy až po přistání.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2M Chrom (Odd Rods) (dvě sestavy tří nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén umístěné po jedné na hřbetu přední části trupu, přímo před pilotní kabinou, a na břichu ocasní části trupu), výstražný RL systém typu SPO-10 Sirena-3M a aktivní rušič typu Siren nebo Gvozdika (jeho anténa se nachází uvnitř dielektrické špice trupu)

Výzbroj:    odnímatelný konformní kontejner typu VSPU-36 s  jedním 23 mm dvouhlavňovým kanónem typu GŠ-23L se zásobou 160 nábojů, instalovaný na břichu trupu, přímo před tryskami hlavní pohonné jednotky, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 000 kg (v režimu VTOL) až 1 500 kg (v režimu CTOL), přepravovaná na čtyřech pylonech nacházejících se pod křídlem – protizemní ŘS s povelovým navedením typu Ch-23M (AS-7 Kerry) (max. 2 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60M (AA-8 Aphid) (max. 2 ks), raketové bloky typu UB-16-57UMP (16 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 4 ks), UB-32A/M (32 neřízených raket typu S-5 ráže 57 mm) (max. 2 ks) a B8M-1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 2 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 4 ks), kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden 23 mm dvouhlavňový kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů) (max. 4 ks), 50 kg pumy typu P-50Š, 120 kg pumy typu OFAB-100-120 a OFAB-100NV (max. 10 ks), 270 kg pumy typu OFAB-250-270 a OFAB-250M554 (max. 4 ks), 230 kg pumy typu FAB-250-230 (max. 4 ks), 250 kg pumy typu FAB-250 (max. 4 ks), kontejnerové pumy typu RBK-250 (max. 4 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 2 ks) a taktické jaderné pumy typu RN-28 (max. 1 ks), RN-40 (max. 1 ks) a RN-41 (max. 1 ks)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 7,02 m 
Délka:   16,37 m
Výška: 4,25 m 
Prázdná hmotnost: 7 020 kg
Max. vzletová hmotnost v režimu VTOL: 10 300 kg
Max. vzletová hmotnost v režimu CTOL: 11 300 kg
Max. rychlost: 1 210 km/h
Praktický dostup:   11 300 m
Max. dolet v režimu VTOL: 530* km
Max. dolet v režimu CTOL:   860 km

 

* 430 km s dvojicí ŘS typu Ch-23M (AS-7 Kerry) v podvěsu

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 20.1.2015