Jakovlev Jak-12M (‘Creek C’)

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového letounu typu Jak-12R (Creek B)

Určení:  spojovací činnost, přeprava osob a lehkého nákladu, sanitní lety a výcvik pilotů

Odlišnosti od letounu Jak-12R (Creek B):

- modifikovaná ocasní část trupu s větší délkou

- instalace modifikované svislé ocasní plochy (SOP) s mírně menší plochou a odlišným tvarem (náběžná hrana SOP tohoto modelu je protažena v nízký „předkýl“)

- instalace modifikované vodorovné ocasní plochy (VOP) s mírně menší plochou

- zredukované zasklení stropu kabiny

- instalace druhého páru postranních okének přímo za vstupními dveřmi (jejich instalaci obdržely pouze jednotlivé exempláře tohoto modelu) 

Historie:  Výnos ze dne 19. září 1953, na jehož základě byl v roce 1954 do výrobního programu závodu č.272 z Leningradu zaveden lehký víceúčelový letoun typu Jak-12R (Creek B), obsahoval též specifikace na vylepšenou verzi tohoto jednomotorového třímístného hornoplošníku. Zmíněný model vešel ve známost pod označením Jak-12M (Creek C) a dle zadání měl svého předchůdce v podobě letounu typu Jak-12R (Creek B) na montážní lince leningradského závodu č.272 nahradit již v roce 1955. Do výrobního programu zmíněného podniku měl být přitom zaveden hned v několika úpravách, a to spojovací, sanitní, dopravní a zemědělské. Prototyp letounu typu Jak-12M (Creek C) vznikl konverzí sériového Jaku-12R (Creek B). Konkrétně přitom šlo o letoun s výrobním číslem 4640110, který byl zkompletován na lince závodu č.464 z Dolgoprudného. Od svého vývojového předchůdce v podobě letounu typu Jak-12R (Creek B) se tento model odlišoval zejména modifikovanou ocasní částí trupu a ocasními plochami. Zadní část trupu Jaku-12M (Creek C) se vyznačovala větší délkou. Ocasní plochy tohoto modelu zase měly mírně menší plochu. Náběžné hrana SOP byla navíc protažena v nízký předkýl. Změn ale doznalo též zasklení kabiny. Závodními zkouškami tento stroj prošel na jaře roku 1954 ve všech výše uvedených úpravách. Výrobním etalonem se ale stal až druhý prototyp Jaku-12M (Creek C), který funkční zkouškou úspěšně prošel mezi červencem a srpnem toho samého roku. Základem tohoto stroje se přitom stal letoun typu Jak-12R (Creek B) s výrobním číslem 464216, který rovněž pocházel z produkce závodu č.464. Sériovou výrobou letounu typu Jak-12M (Creek C), ve spojovací, sanitní, dopravní a zemědělské úpravě, byl leningradský závod č.272 oficiálně pověřen výnosem ze dne 22. března 1955. V letech 1955 až 1958 brány zmíněného podniku opustilo celkem 1 286 sériových Jaků-12M (Creek C), z toho 104 v roce 1955, 603 v roce 1956, 375 v roce 1957 a 204 v roce 1958. Dalších 1 054 těchto strojů bylo postaveno, v letech 1956 až 1959, na základě licence polským závodem WSK Okecie. Tímto se typ Jak-12M (Creek C) stal zdaleka nejvíce rozšířeným modelem z řady Jak-12 (Creek). Letoun typu Jak-12M (Creek C) se dočkal služby hned v několika úpravách, a to spojovací, dopravní, nákladní, sanitní, zemědělské, úpravě pro výcvik pilotů, úpravě pro výcvik parašutistů a úpravě pro vlekání bezmotorových kluzáků. Konverzi letounu typu Jak-12M (Creek C) z jedné konfigurace na jinou bylo možné provést bez větších problémů přímo v polních podmínkách. Tento proces přitom obvykle zabral od 20 min do 2 h a 30 min. V případě potřeby bylo navíc všechny letouny řady Jak-12M (Creek C) možné opatřit brzděnými kovovými lyžemi (na místo kol). U obou předchozích verzí víceúčelového Jaku-12 (Creek), Jak-12 (Creek A) a Jak-12R (Creek B), se naproti tomu používaly lyže celodřevěné konstrukce. Jako první byl kovovými lyžemi opatřen letoun s výrobním číslem 4640216. Funkční zkouškou u GK NII VVS tento stroj prošel mezi 3. a 30. březnem roku 1955. V příslušné závěrečné zprávě přitom stálo, že brzděné kovové lyže dokážou letounu typu Jak-12M (Creek C) zajistit lepší pohyblivost při rolování po VPD s upravenou i neupravenou sněhovou pokrývkou než dřevěné lyže, které byly používány na předchozích verzích tohoto stroje. Provozovatelem letounů typu Jak-12M (Creek C) se stalo VVS, Aeroflot a DOSAAF (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem).

Verze:

Jak-12M (spojovací) – základní úprava letounu typu Jak-12M (Creek C) zastávající roli spojovacího stroje. V přední části kabiny tohoto modelu se nacházela sedadla pro dvě osoby. Zatímco vlevo seděl pilot, vpravo se nacházelo sedadlo cestujícího. Do zadní části kabiny spojovacího Jaku-12M (Creek C) bylo možné umístit buďto náklad, nebo sedadla pro další dva cestující.

Jak-12M (dopravní) – dopravní úprava letounu typu Jak-12M (Creek C). Kabina dopravních Jaků-12M (Creek C) byla opatřena měkkým čalouněním a v její zadní části se nacházela pohodlná lavice pro další dva cestující. Uvnitř kabiny tohoto modelu byla ale umístěna též police pro příruční zavazadla a hasicí přístroj. V konfiguraci s plnými palivovými nádržemi bylo za pomoci dopravního Jaku-12M (Creek C) možné přepravovat jen dva cestující a 28 kg nákladu nebo zavazadel. Náklad se přitom umisťoval, vraty s tvarem lichoběžníku nacházejícími se na levoboku, přímo za zadní sedadla. Se třemi cestujícími uvnitř kabiny tyto stroje mohly vzlétat pouze v konfiguraci se zredukovanou zásobou paliva na 94 kg, zredukovaným nákladem na 20 kg a demontovaným přijímačem radiokompasu typu ARK-5.

Jak-12M (sanitní) – sanitní úprava letounu typu Jak-12M (Creek C). Tento model byl uzpůsoben pro přepravu jednoho ležícího a jednoho sedícího raněného s jedním ošetřovatelem nebo tří sedících raněných. Nakládka nosítek do kabiny sanitního Jaku-12M (Creek C) se přitom prováděla prostřednictvím standardních nákladových vrat, které se nacházely na levoboku trupu.

Jak-12M (zemědělský) – speciální zemědělská úprava letounu typu Jak-12M (Creek C). Tento model byl používán k rozptylování kapalných a tuhých chemikálií, vzdušnému setí a shozu otráveného zrní určeného k hubení hlodavců. V zadní části kabiny zemědělského Jaku-12M (Creek C), přímo za sedadlem pilota, se nacházela instalace zásobníku, který pojal 470 l, resp. 300 kg, pracovní látky. Rozptylovací zařízení na kapalné chemikálie bylo umístěno pod křídlem a mělo rozptyl 45 až 55 m. K rozptylování pevných chemikálií zase sloužil podtrupový tunelový rozptylovač. Jeho rozptyl přitom činil, při letu rychlostí 140 km/h ve výšce 20 m, 16 až 20 m. Pohon rozptylovacího zařízení zemědělského Jaku-12M (Creek C) obstarával větrný generátor, který byl opatřen malou čtyřlistou vrtulkou. Její instalace se nacházela pod trupem, přímo mezi hlavním podvozkem. Vzorový exemplář zemědělského Jaku-12M (Creek C) měl výrobní číslo 4640216 a funkční zkouškou u GosNII GVF (Státní zkušební institut Civilní vzdušné flotily) prošel mezi zářím a říjnem roku 1954. Konverze Jaku-12M (Creek C) z dopravního provedení na zemědělský stroj přitom zabrala okolo dvou hodin.

Jak-12M (pro pilotní výcvik) – speciální úprava letounu typu Jak-12M (Creek C) určená k výcviku pilotů. Tento model byl opatřen plně zdvojeným ovládáním vlastního letounu, motoru a vysílací radiostanice, palubním intercomem typu SPU-2 a clonou určenou k výcviku letu „naslepo“ podle přístrojů. Druhý knipl, stejně jako pedály směrového řízení, byly řešeny jako odnímatelné. Prototyp cvičného Jaku-12M (Creek C) měl výrobní číslo 04528 a ještě postrádal instalaci palubního intercomu a clony pro výcvik pilotáže „naslepo“. Státními zkouškami tento stroj prošel mezi 17. červencem a 20. srpnem roku 1956. V příslušné závěrečné zprávě stálo, že je plně způsobilý pro řadovou službu, tedy po předchozí instalaci palubního intercomu a clony sloužící k výcviku létání „naslepo“ podle přístrojů. Letouny typu Jak-12M (Creek C) v provedení se zdvojeným řízením byly používány k výcviku pilotů v leteckých školách i u řadových útvarů GVF (Civilní letecká flotila), resp. Aeroflotu. Cvičné Jaky-12M (Creek C) nebyly vyráběny jako takové. Produkce se omezila pouze na konverzí sety, za jejichž pomoci bylo možné přímo „v polních“ podmínkách upravit jakýkoliv letoun typu Jak-12M (Creek C) ze stavu Aeroflotu na cvičný stroj.

Jak-12M (pro výcvik parašutistů) – úprava letounu typu Jak-12M (Creek C) používaná aerokluby DOSAAFu k výcviku parašutistů. Tento model postrádal instalaci dveří pravého vstupu do kabiny. U něho se však nacházela instalace úchytu statického lana padáku a stupačky, která parašutistům usnadňovala výstup za letu.

Jak-12M (vlečný) – úprava letounu typu Jak-12M (Creek C) používaná aerokluby DOSAAFu k vlekání bezmotorových kluzáků. Tento model se vyznačoval instalací úchytu vlečného lana na zádi trupu, ochrany ocasních ploch před střetem s vlečným lanem, k němuž mohlo dojít při náhlém vzrůstu letové výšky vlečeného kluzáku, a zpětného zrcátka, které pilotovi poskytovalo lepší přehled o dění v zadní polosféře. Původně se instalace zmíněného zrcátka nacházela pod levým slotem. Protože instalace zrcátka na této pozici pilotovi neumožňovala pozorovat vlečený kluzák, který se pohyboval v menší výšce, později byla jeho instalace přemístěna na levou přední křídlení vzpěru, do vzdálenosti 750 mm od její napojení na kostru trupu.

Vyrobeno:  SSSR: dva prototypy (vznikly konverzí sériových Jaků-12R) a 1 286 sériových strojů; Polsko: 1 054 sériových strojů

Uživatelé:  Polsko a SSSR a soukromí provozovatelé z Litvy, Kazachstánu, USA a Velká Británie

 

 

 

Posádka:    jeden pilot (nebo dva piloti ve cvičném provedení)

Pohon:       jeden pístový motor typu Ivčenko Al-14R max. výkonem 260 hp

Kapacita:    dvě nebo tři osoby, lehký náklad, jeden ležící a jeden sedící raněný s jedním ošetřovatelem nebo tři sedící ranění

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 12,60 m 
Délka:   9,00 m
Výška: 3,12 m
Prázdná hmotnost: 1 026 kg
Max. vzletová hmotnost: 1 450 kg
Max. rychlost: 182 km/h
Praktický dostup:   4 160 m
Max. dolet:    765 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 18.7.2015