Jakovlev Jak-12GR

Typ:  modifikace lehkého víceúčelového letounu typu Jak-12R (Creek B) uzpůsobená pro činnost z vodních ploch

Určení:  spojovací a hlídková činnost

Odlišnosti od letounu Jak-12R (Creek B):

- instalace dvou celokovových plováků na místo tříbodového podvozku ostruhového typu. Plováky tohoto modelu jsou uchyceny, za pomoci soustavy vzpěr s tvarem písmene „V“, k „okrajům“ přední části trupu, na úrovni hlavního podvozku. Na zádi toho levého se navíc nachází instalace vodní kormidla, které se vychyluje v součinnosti se směrovým kormidlem.

Historie:  Na podzim roku 1950 byly zahájeny závodní zkoušky námořní modifikace lehkého víceúčelového letounu typu Jak-12R (Creek B) opatřené dvojicí celokovových plováků. Zmíněný model vešel ve známost pod označením Jak-12GR a díky instalaci plovákového podvozku byl schopen vzlétat a přistávat i na vodní hladině. Jediný prototyp „plovákového“ Jaku-12GR s největší pravděpodobností vznikl konverzí prvního prototypu letounu typu Jak-12R (Creek B), neboť byl původně opatřen motorovou kapotou s kruhovým průřezem a vzduchovým chladičem oleje majícím podobu spirály obtočené kolem vrtulové hřídele. Závěrečná zpráva ze závodních zkoušek tohoto stroje byla podepsána dne 19. září 1950 a obsahovala doporučující stanovisko k odevzdání ke státním zkouškám u NII-15 VMF (zkušební institut námořnictva). Svého neúspěšného předchůdce v podobě letounu typu Jak-12G, který vycházel z méně výkonného Jaku-12 (Creek A) a byl opatřen celodřevěnými plováky, totiž překonával ve všech parametrech. K rozjezdu při vzletu mu postačovala dráha o délce 75 až 80 m. V případě dojezdu při přistání tomu bylo 90 až 95 m. Přistávací rychlost prototypu „plovákového“ Jaku-12GR činila 60 km/h. U země byl tento stroj schopen vyvinout rychlost až 180 km/h. Dolet prototypu letounu typu Jak-12GR byl stanoven na 555 km. Stoupavost tohoto stroje u země činila 5,4 m/s. Výšky 1 000 m byl letoun typu Jak-12GR schopen dosáhnout za 3,6 min. S kladným hodnocením ze strany zkušebních pilotů se přitom setkala též stabilita a ovladatelnost, stejně jako plavbyschopnost. Pro námořní Jak-12GR ale hovořila i skutečnost, že měl stejně dobré letové charakteristiky při max. vzletové hmotnosti jako při normální vzletové hmotnosti. Později jediný prototyp letounu typu Jak-12GR obdržel též motorovou kapotu s průřezem na výšku postavené elipsy a instalaci olejového chladiče uvnitř tunelovitého krytu uchyceného k břichu motorové kapoty alá sériový Jak-12R (Creek B). To sice sebou přineslo vzrůst prázdné hmotnosti z 930-ti kg na 990 kg, ovšem bez jakéhokoliv vlivu na letové výkony. Normální a max. vzletová hmotnost takto modifikovaného jediného prototypu „plovákového“ Jaku-12GR činila 1 250 kg a 1 350 kg. Závěrečná zpráva ze závodních zkoušek tohoto stroje byla podepsána dne 22. května 1951 a opět obsahovala doporučení pro předání ke zkouškám státním. Jakékoliv informace o průběhu státních zkoušek jediného prototypu letounu typu Jak-12GR nejsou bohužel známy, stejně jako důvody toho, proč se nedočkal sériové výroby.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí prvního prototypu letounu typu Jak-12R)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Ivčenko Al-14R max. výkonem 260 hp

Kapacita:    dvě nebo tři osoby

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 12,60 m 
Délka:   8,40 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: 990 kg
Max. vzletová hmotnost: 1 350 kg
Max. rychlost: 180 km/h
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    555 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 18.7.2015