Jakovlev Jak-11 „Czech Mate“ / „Perestroika“

Typ:  jednomístná závodní modifikace dvoumístného pokračovacího cvičného letounu typu Jak-11 (Moose)

Určení:  účast na leteckých závodech kolem pylonů v kategorii „unlimited“ (všechny letouny s pístovým pohonem)

Odlišnosti od letounu Jak-11 (Moose):

- instalace 2 200 hp dvouhvězdicového 18-ti válce typu Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp z amerického druhoválečného bitevního letounu typu Vought F4U-4 Corsair na místo 700 hp hvězdicového sedmiválce typu AŠ-21 sovětské konstrukce

- instalace modifikované (seříznutím konců listů) širokolisté čtyřlisté vrtule z amerického bitevního letounu typu Douglas Skyraider na místo sovětské dvoulisté vrtule typu VIŠ-111-V20

- instalace motorové kapoty z francouzského transportního letounu typu Nord 2501 Noratlas

- instalace zcela nové aerodynamicky čistší kapoty trupu (veškerý plátěný potah byl navíc u tohoto modelu nahrazen kovovým)

- absence předního kokpitu

- instalace dvoudílného polokapkovitého překrytu pilotní kabiny sestávajícího se z pevného čelního štítku a odsuvného (směrem dozadu) krytu na místo pětidílného překrytu (překryt kabiny tohoto modelu navíc vystupuje jen minimálně nad obrys hřbetu trupu a svou zadní částí plynule přechází ve štíhlou hřbetní nástavbu táhnoucí se až ke kořeni náběžné hrany SOP)

- instalace dvou vzduchových chladičů oleje z amerického palubního protiponorkového letounu typu Grumman S-2 za pilotní kabinou (Jak-11 byl opatřen pouze jedním olejovým chladičem, který byl vestavěn do centroplánu) – v této souvislosti na bocích zadní části trupu, přímo za překrytem pilotní kabiny, přibyl jeden pár rozměrných obdélníkových lapačů vzduchu 

Historie:  V USA se již od roku 1920 konají, s některými přestávkami (druhá světová válka), rychlostní letecké závody. Při nich se piloti se svými stroji snaží urazit trať vytyčenou pylony za co nejkratší čas. Od konce druhé světové války se závodní piloti do rychlostních závodů v nejsilnější kategorii „unlimited“, která je vyhrazena pro stroje s pístovým pohonem, povětšinou zapojovali se speciálně upravenými vyřazenými druhoválečnými bojovými letouny, včetně typu Hawker Sea Fury, P-38 Lightning, P-51 Mustang, F4U Corsair a F8F Bearcat. Od konce 80. let se ale na startovací čáře amerických rychlostních leteckých závodů začaly objevovat i speciálně upravené cvičné letouny typu Jak-11 (Moose) sovětské konstrukce. Kompaktní a zároveň velmi tuhá konstrukce draku totiž tento typ letounu přímo předurčovala právě k tomuto účelu. Jedním ze závodních speciálů vycházejících ze cvičného Jaku-11 (Moose) byl i stroj Roberta „Boba“ Yanceye, který vešel ve známost jako „Czech Mate“. Základem tohoto speciálu se konkrétně stal jeden z 41-ti letounů typu Jak-11 (Moose), resp. letounů typu C-11 (československá licenční kopie Jaku-11), které se podařilo získat v roce 1982 francouzské asociaci Amicale Jean-Baptiste Salis v Egyptě. V rámci přestavby, která zabrala celých 14 měsíců, tento stroj v první řadě obdržel znatelně silnější motor typu Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. Ten byl přitom pro něj převzat od bitevního letounu typu Vought F4U-4 Corsair. V případě vrtule volba padla na čtyřlistou vrtuli z bitevního letounu typu Douglas Skyraider. S přihlédnutím na malou výšku podvozku Jaku-11 (Moose) bylo ale nezbytné seříznout konce její listů. Lity vrtule závodního speciálu „Czech Mate“ proto měly poměrně malou délku, velkou šířku a rovné konce. Motorová kapota byla zase pro závodní speciál „Czech Mate“ převzata od francouzského transportního letounu typu Nord 2501 Noratlas. Trup tohoto stroje obdržel zcela novou aerodynamicky čistší kapotu. Plátěné části potahu přitom nahradil duralový plech. Změn doznal též kokpit. Zatímco ten přední byl zrušen, zadní kokpit závodního speciálu „Czech Mate“ obdržel, stejně jako kokpit závodního speciálu „Mr. Awesome“, nevelký dvoudílný do obrysu hřbetu částečně zapuštěný polokapkovitý překryt. Přímo za jediný kokpit závodního speciálu „Czech Mate“ byly vestavěny dva vzduchové chladiče oleje z palubního protiponorkového letounu typu Grumman S-2 Tracker. Svůj debut si letoun „Czech Mate“ odbyl v roce 1987 na závodech, které se konaly v Renu. Zde se Yancey s tímto strojem umístil na druhém místě, a to výkonem 596 km/h. Na závodech v Renu, které se konaly v roce 1988, svůj závodní speciál „Czech Mate“ rozehnal na 622 km/h, což mu zajistilo čtvrté místo. Rok nato se mu zde podařilo s tímto strojem dosáhnout vynikajících 653 km/h (406,046 mph), čím překonal magickou hranici 400 mph. Tímto výkonem se ale opět umístil „jen“ na čtvrtém místě. V roce 1991 Yancey svůj letoun „Czech Mate“ přejmenoval na „Perestroika“. Ten samý rok dosáhl v Renu rychlosti 689 km/h, což mu opět vyneslo zisk čtvrtého místa. V roce 1992 se však Yanceyovi podařilo v Renu umístit na třetím místě. Nejvyšší rychlosti ale se svým závodním speciálem „Perestroika“ („Czech Mate“) dosáhl na závodech v Renu, které se konaly v roce 1993. Tehdy se mu podařilo tento stroj rozehnat na 707 km/h, čímž se opět umístil na třetím místě. Všech zmíněných úspěchů přitom Yancey dosáhl, spolu se svým týmem, s velmi omezeným rozpočtem a bez jakékoliv podpory bohatého sponzora. Provoz závodního speciálu „Perestroika“ („Czech Mate“) ale již v roce 1993 zastavila závada motoru. V roce 1995 byl letoun „Perestroika“ („Czech Mate“) prodán Alanu Prestonovi. Ten se s ním však nakonec nezúčastnil žádného závodu. Na místo toho jej prodal, v roce 1997, Johnu Moorovi. Moor tento stroj opatřil novým motorem typu R-2800 a zároveň jej zpětně překřtil na „Czech Mate“. Svůj debut si zrenovovaný závodní speciál „Czech Mate“ odbyl na závodech v Renu, které se konaly v roce 1998. Zde s ním Moorův pilot Sherman Smoot dosáhl rychlosti 681 km/h. Protože byla pilotáž letounu „Czech Mate“ poměrně náročná, v roce 2002 tento stroj obdržel novou SOP s větší výškou. Prakticky ve stejnou dobu byly oba rozměrné postranní lapače vzduchu olejového chladiče nahrazeny jedním malým, který se nacházel na levoboku.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Jaku-11)

Uživatelé:  USA (soukromá osoba)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden pístový motor typu Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp s max. výkonem 2 200 hp

Výzbroj:      žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 31.8.2015