ZPKB Ciklon

Typ:  výzkumný aerodynamicky odlehčený námořní člun

Určení:  prověření výkonnosti, stability a ovladatelnosti člunu využívajícího pro pohyb po vodní hladině tzv. přízemního efektu

Historie:  Vývojovou náplní ZPKB, neboli Zelenodolsk PKB, byly již od počátku klasické námořní lodě určené pro vojenský i civilní sektor. V polovině 60. let se nicméně do středu pozornosti této konstrukční kanceláře, tehdy ještě známé jako CKB-340, dostala, v rámci programu rychlých námořních protiponorkových člunů, též tzv. aerodynamicky odlehčená plavidla. Lodě této kategorie pro pohyb po vodní hladině využívají tzv. přízemního efektu, obdobně jako ekranoplány. Ten přitom spočívá v tom, že plavidlo při dopředném pohybu v malé výšce nad povrchem pod sebou vytváří vzduchový polštář, po kterém klouže. Zatímco pohonnými jednotkami ekranoplánů jsou letecké motory, pohon aerodynamicky odlehčených plavidel obstarává klasický lodní šroub, který mohou ještě doplňovat letecké motory. Trup ekranoplánů je navíc řešen obdobně jako trup hydroplánů, tedy letounů schopných vzlétat a přistávat na vodní hladině. Naproti tomu trup aerodynamicky odlehčených plavidel si nic nezadá s trupem klasických lodí. Protože plavidla této kategorie zcela postrádají „letadlové“ ocasní plochy se směrovým a výškovým kormidlem, směr jejich plavby je, obdobně jako u klasických lodí, řízen za pomoci vodního kormidla. S klasickými ekranoplány, které mají zase blíže k letecké technice než k lodní, mají však společnou instalaci křídla se vztlakovými klapkami na odtokové hraně. Na jeho spodní ploše přitom při dopředném pohybu dochází ke vzniku tzv. dynamického vzduchového polštáře. Odlišný je i způsob „plavby“. Zatímco ekranoplány nejsou při letu žádnou částí svého draku v přímém kontaktu s hladinou vody a navíc se mohou pohybovat i nad zamrzlou vodní plochou nebo nad pevninou, aerodynamicky odlehčené lodě musejí mít při dopředném pohybu nepřetržitě ponořenou záď trupu, neboť se na ní nachází instalace lodního šroubu a vodního kormidla. Díky tomu vykazují menší rychlostí. Prvním aerodynamicky odlehčeným plavidlem z dílny ZPKB se stal experimentální padesátitunový člun typu Ciklon. Stavbu jediného prototypu tohoto nekonvenčně pojatého námořního prostředku ale předcházel rozsáhlý výzkum. Jeho součástí se přitom staly též praktické zkoušky některých konstrukčních řešení tohoto stroje za pomoci zmenšených pilotovaných demonstrátorů. Zatímco prototyp SM-7, který vznikl v roce 1967, byl vyhrazen pro studium plavbyschopnosti, stability a ovladatelnosti Ciklonu v průběhu pohybu na dynamickém vzduchovém polštáři, prototyp SM-stend, jenž spatřil světlo světa v roce 1969, zastával poslání testovací platformy vysokorychlostních vodních šroubů. Jediný prototyp Ciklonu kromě mohutného křídla s obdélníkovým půdorysem a svislými ploškami na koncích (ty spolu se vztlakovými klapkami ve sklopené poloze vytvářely pod křídlem jakousi kapsu zadržující vzduch), které se nápadně podobalo křídlu Alexejevova obřího ekranoplánu typu KM [Kasp A], obdržel též instalaci řady tzv. „podvodních křídel“ na spodní ploše kýlu. K horní ploše střední části křídla, v oblasti přímo před vztlakovými klapkami, byla pak uchycena dvojice vysokých nosníků (se šípovou náběžnou a přímou odtokovou hranou) gondol 5 180 hp leteckých turbovrtulových motorů typu Al-20D. Ke zkouškám, které probíhaly na Černém moři, byl jediný prototyp Ciklonu předán dne 24. srpna 1973. Ke své první plavbě se toto plavidlo vydalo dne 1. září toho samého roku. V roce 1975 pak jeho palubu navštívil sám ministr lodního průmyslu B.J. Butoma spolu se zástupcem velitele VMF admirálem P.G. Kotovem. Přestože experimentální Ciklon vykazoval poměrně dobrými výkonnostními parametry, díky dostupnosti ekranoplánů z dílny R.E. Alexejeva většího zájmu u VMF nevzbudil. Alexejevovi ekranoplány bylo totiž možné, na rozdíl od Ciklonu, provozovat i na velmi rozbouřeném moři. Kromě toho tyto stroje vykazovaly trojnásobnou letovou rychlostí a navíc byly shledány za daleko vhodnější platformu pro zbraně.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    ?

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20D s max. výkonem po 5 180 hp

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013