OIIMF OIIMF-2

Typ:  experimentální ekranoplán; vývojový derivát ekranoplánu typu OIIMF-1

Určení:  studium aerodynamických vlastností, stability a ovladatelnosti koncepce

Odlišnosti od modelu OIIMF-1:

- instalace dvou motocyklových motorů typu IŽ-60K, které roztáčejí dvojici dvoulistých výkyvných vrtulí s průměrem 1,2 m, na náběžné hraně zadního (horního) křídla na místo jednoho

- větší délka obou postranních plováků

- větší hloubka předního (dolního) křídla

- instalace mohutné vztlakové klapky na odtokové hraně zadního křídla

- absence stabilizační plošky nacházející se na vrcholu zdvojené svislé ocasní plochy

Historie:  Protože letové zkoušky jediného prototypu jednomotorového jednomístného experimentálního ekranoplánu typu OIIMF-1, který vyprojektovala a postavila skupina studentů institutu OIIMF (Oděsský Institut Námořních Loďařských Inženýrů) vedená J.A. Budnitským, sužovaly nepřekonatelné potíže se špatnou podélnou stabilitou a nedostatečným výkonem pohonné jednotky, na přelomu let 1964 až 1965 drak tohoto stroje doznal řady změn. Zatímco oba postranní plováky byly prodlouženy, z vrcholů zdvojené svislé ocasní plochy zmizely obě stabilizační plošky, přední křídlo obdrželo větší hloubku, na odtokové hraně křídla zadního přibyla mohutná vztlaková klapka. Ta ve sklopené poloze vytvářela spolu s oběma postranními plováky pod zadním křídlem jakousi kapsu zadržující vzduch. Vzduch pod hlavní (zadní) křídlo navíc nyní vháněly hned dva (na místo jednoho) 18 hp motocyklové motory typu IŽ-60K, které se nacházely na jeho náběžné hraně. Takto modifikovaný jediný exemplář ekranoplánu typu OIIMF-1 vešel ve známost pod novým typovým označením OIIMF-2 a zkouškami prošel v průběhu roku 1965. Vztlak, který vznikal pod křídlem tohoto stroje v průběhu letu rychlostí 35 až 40 km/h, jej přitom odlehčoval o hodnotu odpovídající 80-ti % jeho celkové hmotnosti. Projektované rychlosti, která měla činit 100 až 120 km/h, ale díky nízkému výkonu pohonných jednotek zdaleka nedosahoval.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva pístové motory typu IŽ-60K s max. výkonem po 18 hp

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013