MAI An-2E

Typ:  experimentální víceúčelový ekranoplán; vývojový derivát zemědělského dvouplošníku typu An-2R (Colt)

Určení:  prověření aerodynamických vlastností, stability a ovladatelnosti koncepce

Odlišnosti od letounu An-2R (Colt):

- instalace poměrně tlustého jednoplošně koncipovaného křídla (s přímou náběžnou hranou, ogivální odtokovou hranou, značnou hloubkou, výrazným záporným vzepětím a instalací štíhlých obdélníkových wingletů s kladným vzepětím 45°, křidélky na odtokové hraně a zaoblenými koncovými oblouky na koncích) s rozpětím 15,60 m na dolnoplošné pozici (zatímco náběžná hrana tohoto křídla začíná těsně za příďovou motorovou kapotou, odtoková hrana zabíhá pod břicho trupu, na úrovni náběžné hrany svislé ocasní plochy) na místo přímého obdélníkového dvouplošně uspořádaného křídla s rozpětím 18,18 m (jeho instalace se v případě modelu An-2R nacházela mezi pilotní kabinou a bočními přístupovými dveřmi)

- instalace slabšího automobilového dieselového motoru typu JaMZ na místo leteckého pístového motoru typu AŠ-62IR

- možnost instalace dvou štíhlých plováků (s demontovatelnými kolečky) na místo tříbodového kolového ostruhového podvozku – tyto plováky lze připevnit buďto k trupu za pomoci vysokých vzpěr trubkové konstrukce alá An-2V (An-4) nebo přímo ke spodní ploše křídla (jejich rozchod v tomto případě činí 8 m) 

Historie:  Pod označením An-2E se skrývá celá řada projektů ekranoplánů vycházejících ze slavného jednomotorového pístového víceúčelového dvouplošníku typu An-2 (Colt) z dílny O.K. Antonova. Realizace se ale nakonec dočkal pouze jeden z nich, a to ten, který byl zpracován v roce 2003 studenty působícími při studentské konstrukční kanceláři OMKB Aerocar institutu MAI (Moskevský Aviatický Institut). Přestože zmíněnou konstrukční kancelář tehdy vedl A.A. Tetiušev, šéfkonstruktérem tohoto stroje se (dle některých zdrojů) stal J.V. Makarov, známý konstruktér experimentálních ekranoplánů. Jediný exemplář ekranoplánu typu An-2E vznikl konverzí jednoho ze sériových An-2R (Colt) polské výroby (PZL). Zmíněná přestavba přitom spočívala zejména v náhradě původního dvouplošného křídla dolnoplošně uspořádaným křídlem s přímou náběžnou hranou, ogivální odtokovou hranou, značnou hloubkou, výrazným záporným vzepětím a instalací štíhlých wingletů s výrazným kladným vzepětím na koncích. Typ An-2E tedy obdržel uspořádání typické pro ekranoplány slavného německého konstruktéra A. Lippische, který působil v USA. Takto byl přitom výše uvedený letoun typu An-2R (Colt) upraven mezi červencem a srpnem roku 2003 v prostorách leteckého opravárenského závodu MARZ (Moskevský letecký opravárenský závod) polovojenské sportovní organizace ROSTO (nástupce sovětského DOSAAFu). V závěru srpna téhož roku se pak představil široké veřejnosti na moskevské airshow MAKS 2003. Návštěvníci zmíněné airshow jej přitom mohli shlédnout v konfiguraci s instalací původního tříbodového kolového podvozku ostruhového typu a původního 1 000 hp leteckého pístového motoru typu AŠ-62IR. Teprve až poté byl zahájen zkušební program. Jakékoliv údaje o průběhu zkoušek jediného prototypu ekranoplánu typu An-2E nejsou ale bohužel k dispozici. Je známo pouze to, že tento stroj později na místo původní letecké pohonné jednotky typu AŠ-62IR obdržel instalaci slabšího 580 hp automobilového dieselového motoru typu JaMZ. V roce 2009 byl však vyfotografován na odstavné ploše letiště závodu MARZ s demontovaným křídlem. Přestože o ekranoplán typu An-2E údajně projevilo zájem hned osm subjektů z Ruska a ze zahraničí, tento bizarně vzhlížející stroj nakonec zřejmě nikdy nepřekročil prototypové stádium.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového An-2R)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:        jeden pístový motor typu Švecov AŠ-62IR s max. výkonem 1 000 hp nebo jeden dieselový pístový motor typu JaMZ s max. výkonem 580 hp           

Kapacita:    20 osob

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013