Tiber Sova

Typ:  experimentální bezpilotní vzdušný prostředek

Určení:  ověření technologií nezbytných ke stavbě bezpilotního prostředku na solární pohon schopného nepřetržitého letu ve velkých výškách po dobu několika let (do vyčerpání technické životnosti) ve všech oblastech Ruska, zejména pak v oblastech nad severním polárním kruhem

Historie:  Experimentální bezpilotní vzdušný prostředek typu Sova z dílny společnosti Tiber, společnosti zabývající se vývojem a výrobou řídících systémů bezpilotních prostředků, vzešel z výzkumného programu Sova, který je podporován státním „Fondem pro pokročilé výzkumné projekty“, ruským protějškem americké agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) založeným v roce 2012. Cílem zmíněného programu je vytvoření a ověření technologií nezbytných ke stavbě bezpilotního vzdušného prostředku na solární pohon schopného nepřetržitého letu ve velkých výškách po dobu několika let (do vyčerpání technické životnosti) ve všech oblastech Ruska, zejména pak v oblastech nad severním polárním kruhem (66,5°), tedy v oblastech s velmi krátkým dnem. Takový prostředek by přitom měl najít uplatnění mimo jiné též v roli telekomunikační retranslační stanice. Kromě toho se s ním počítá pro nepřetržité monitorování zájmových oblastí. Zmíněný stroj tedy bude schopen zastávat poslání telekomunikačních a špionážních družic a průzkumných pilotovaných a bezpilotních letounů s klasickým pohonem, a to za nesrovnatelně nižší pořizovací a provozní náklady. První prototyp experimentálního bezpilotního vzdušného prostředku typu Sova je řešen jako štíhlé křídlo s obdélníkovým půdorysem, lichoběžníkovými winglety a rozpětím 9,54 m. Pohon tohoto stroje obstarávají tři elektromotory. Ty jsou umístěny uvnitř tří štíhlých trupových gondol, které jsou od sebe navzájem vzdáleny 3,00 m, a roztáčejí po jedné dvoulisté tažné vrtuli s průměrem 0,63 m. Ze zadní části všech tří trupových gondol vybíhá štíhlý ocasní nosník. Zatímco ke koncům vnějších ocasních nosníků jsou uchyceny pouze VOP, prostřední ocasní nosník nese jednu VOP a jednu SOP. Celá horní plocha křídla i wingletů bezpilotního vzdušného prostředku typu Sova je pokryta solárními panely. Ty za denních podmínek napájejí elektromotory a zároveň nabíjejí palubní akumulátorové baterie, které dodávají proud elektromotorům za nočních podmínek. Protože je bezpilotní prostředek typu Sova zhotoven z kompozitu na bázi uhlíkových vláken, má značnou tuhost a zároveň velmi malou hmotnost. Hmotnost tohoto stroje přitom činí pouhých 11,8 kg. Řízení tohoto stroje je prováděno změnou úhlu náběhu jednotlivých sekcí křídla a zajišťuje jej speciální systém řízení, jehož součástí jsou tři autopiloti. Takto koncipovaný systém řízení přitom bezpilotnímu prostředku typu Sova zajišťuje dobrou stabilitu i v turbulentním proudění. Kromě toho volba zmíněného způsobu řízení konstrukčnímu týmu společnosti Tiber umožnila pro tento stroj navrhnout méně pevné křídlo, což sebou přineslo nemalou úsporu hmotnosti (20 až 30 %). Díky tomu všemu bezpilotní vzdušný prostředek typu Sova z hlediska energetické efektivity překonává zahraniční bezpilotní vzdušné prostředky té samé kategorie o celých 15 až 20 %. A nejen to. Jeho pohonný systém dokáže využívat dostupné solární panely s účinností 18 až 20 %. První prototyp bezpilotního vzdušného prostředku typu Sova vykonal na konci srpna roku 2016 jediný 50-ti h non-stop let, jako první bezpilotní vzdušný prostředek na solární pohon ruské konstrukce. V průběhu zmíněného letu se přitom pohyboval ve výškách do 9 000 m. Jediný zkušební let prvního prototypu bezpilotního vzdušného prostředku typu Sova, potvrdil, že je tento stroj schopen zůstat ve vzduchu i přes celou noc. Po jednom 24 h cyklu byly totiž jeho palubní baterie vybyty z necelých 70-ti %. Zmíněný let rovněž potvrdil, že je schopen stabilního letu i za podmínek turbulence. Na zkoušky prototypu prvního, které se omezily, jak již bylo řečeno, na jediný let, by měly navázat zkoušky prototypu druhého. Ten bude mít rozpětí 28 m a nosnost 5 kg. Zmíněný stroj bude vybaven retranslační stanicí a bude schopen operovat ve výškách až do 20 000-ti m. Plány ze srpna roku 2016 počítaly se zahájením zkoušek tohoto stroje v září toho samého roku.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

 

 

Navádění:   inerciální (autopilot)

Pohon:        tři elektromotory

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,54 m
Délka:   1,55 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 11,8 kg
Max. rychlost: cca 32 km/h
Praktický dostup:   ?
Max. dolet: ?
Vytrvalost: přes 50 h

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 15.12.2016