KD-20 (YJ-100)

Podzvuková strategická okřídlená letecká protizemní řízená střela s plochou dráhou letu typu KD-20 (YJ-100) z dílny institutu CASIC (China Aerospace Science and Industry Corporation) slouží pro ničení důležitých stacionárních pozemních cílů, jakými jsou např. mosty, přehrady, vojenské základny či průmyslové stavby. Z konstrukčního hlediska tento čínský protějšek americké střely typu AGM-86 ALCM a ruské střely typu Ch-55 (AS-15 Kent) vychází z křižující střely mobilního raketového komplexu typu CJ-10 (DH-10). Po koncepční stránce je střela typu KD-20 (YJ-100) řešena jako středoplošník s dlouhým štíhlým válcovitým trupem se zaoblenou špicí, zatahovatelný přímým křídlem s relativně malým rozpětím, nevelkými sklopitelnými lichoběžníkovými ocasními plochy a zatahovatelným kapsovitým břišním lapačem vzduchu pohonné jednotky v podobě nevelkého dvouproudového motoru blíže nespecifikovaného typu. Na rozdíl od moderních zbraní této kategorie dnešní doby ale tato první čínská střela velkého doletu kategorie ALCM nedisponuje charakteristikami stealth. Při vývoji střely typu KD-20 (YJ-100) Číňané údajně plně zužitkovali poznatky, které nabyli prostudováním vraků amerických střel typu AGM-86 ALCM získaných přes Irák a Srbsko. V konstrukci této zbraně ale našly též uplatnění technologie ruské střely typu Ch-55 (AS-15 Kent), kterou Číňané údajně získali v roce 2000 v počtu nejméně šesti exemplářů přes Ukrajinu. Prvním nosičem střely typu KD-20 (YJ-100) se stal letoun typu H-6M z dílny společnosti XAC (Xian Aircraft Industrial Corporation). Tento derivát sovětského středně těžkého podzvukového strategického bombardéru typu Tu-16A (Badger A) údajně vznik jako přechodové řešení na období, než se podaří dokončit vývoj ještě pokročilejšího raketonosného letounu typu H-6K, a do výzbroje PLAAF byl zařazen v roce 2007. Pod křídlo letounu H-6M lze přitom umístit dvě střely typu KD-20 (YJ-100), spolu s dvojicí kontejnerů s prostředky REB. Později byl tento nástupce strategické protizemní střely typu KD-63 (YJ-63), která se stala, v počtu dvou exemplářů, hlavní zbraní letounu typu H-6H, začleněn též do zbraňového systému letounu typu H-6K, do výzbroje PLAAF zařazeného v roce 2011. Tento poslední model z řady H-6 přitom může přepravovat až sedm těchto střel, šest pod křídlem a jednu v trupové pumovnici. V blízké budoucnosti se střela typu KD-20 (YJ-100) s největší pravděpodobností stane též součástí zbraňového systému vyvíjeného strategického bombardovacího letounu nové generace typu H-20 (?) z dílny společnost XAC. V současnosti údajně probíhají též práce na modifikaci této střely s prodlouženým doletem (přes 3 000 km).

Verze:  žádné

Uživatelé:  pouze ČLR

Nosič: H-6K (Badger) – 7 ks a H-6M (Badger) – 2 ks

Způsob navedení:  inerciální systém (autopilot) s korekčním systémem TERCOM (korekce dráhy letu porovnáváním digitálních snímků terénu uložených v paměti palubního počítače s údaji získanými palubním radiolokačním výškoměrem) (navádění v počáteční a střední fázi letu) a TV korekčním systémem DSMAC (korekce dráhy letu porovnáváním digitálních snímků terénu uložených v paměti palubního počítače se snímky pořízených palubní TV kamerou) (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden dvouproudový motor neznámého typu

Bojová hlavice:  nukleární nebo konvenční

 

 

 

TTD:     
Délka: ?
Průměr těla:   ?
Rozpětí křídla: ?
Startovací hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Dosah:   cca 1 500 - 2 500 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 11.1.2014