NLA AC-500 Aircar

Typ:  lehký víceúčelový letoun

Určení:  výcvik pilotů, obchodní lety a hlídková činnost

Historie:  V roce 1998 byla Universitou Aeronautiky a Astronautiky z Nanjingu (NUAA) založena společnost Nanjing Light Aircraft Corporation (NLA) se zaměřením na vývoj a výrobu lehkých civilních letounů. První produktem zmíněné společnosti se stal jednomotorový pětimístný víceúčelový letoun s pístovým pohonem, který vešel ve známost jako AC-500 Aircar. Zmíněný stroj byl přitom navržen institutem NUAA a svým celkovým vzezřením se nápadně podobal americkému Piperu PA-28-161 Warrior. Šlo tedy o dolnoplošník s přímým křídlem s kladným vzepětím, konvenčními ocasními plochami sestávajícími se z jedné svislé lichoběžníkové plochy s krátkým „předkýlem“ a dvou obdélníkových vodorovných ploch a pevným tříbodovým kolovým podvozkem příďového typu. Pohon Aircaru obstarával jeden 260 hp pístový motor typu Lycoming IO-540 americké výroby. Ten byl přitom umístěn uvnitř protáhlé špice trupu a roztáčel jednu třílistou vrtuli v tažném uspořádání. Bohatě prosklená kabina posádky s pěti sedadly uspořádanými do tří řad se nacházela ve střední části trupu a byla opatřena třemi přístupovými dveřmi. Zatímco dvě z nich se nacházely na obou bocích přídě, další byly umístěny na levoboku zádě. Široká veřejnost se mohla s projektem tohoto stroje poprvé seznámit v listopadu roku 1998 na Airshow China v Zhuhai. První prototyp Aircaru z linky závodu společnosti HAIG (Hongdu) z Nanchangu sjel ve třetí čtvrtině roku 2000. V listopadu toho samého roku se pak stal jedním z exponátů statické ukázky Airshow China. Přestože bylo zahájení letových zkoušek naplánováno na rok 2000, do oblak se první Aircar nakonec poprvé vydal až v květnu roku 2004. Prototyp druhý jej přitom následoval v září toho samého roku. Svůj první oficiální let tento stroj ale vykonal až dne 7. prosince 2004. Další dva prototypy Aircaru byly postaveny ve cvičné modifikaci se zdvojeným řízením. Jeden z nich navíc obdržel šestimístné uspořádání kabiny posádky na místo pětimístného. Mezi 4. a 8. prosincem roku 2005 prototypy Aircaru vykonaly v rámci certifikačních zkoušek celkem 181 zkušebních letů. Přestože měl pětimístný Aircar domácí certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu dle původních plánů obdržet v srpnu roku 2006, zmíněné osvědčení bylo tomuto stroji nakonec vystaveno až dne 19. ledna 2007 po realizaci 550-ti letů s celkovou délkou trvání 450 hodin. Zda se následně rozeběhla sériová výroba, není však známo.

Verze:  -

Vyrobeno:  čtyři prototypy

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Lycoming IO-540 americké výroby s max. výkonem 260 hp   

Kapacita:    čtyři osoby

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 10,20 m 
Délka:   8,14 m
Výška: 3,05 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 1 540 kg
Max. rychlost: 250 km/h
Praktický dostup:   3 000 m
Max. dolet:    800 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 14.9.2012