Hongdu Q-5J (‘Fantan’)

Typ:  dvoumístná cvičně-bojová modifikace taktického útočného letounu typu Q-5D (Fantan)

Určení:  přeškolování pilotů útočných letounů řady Q-5 (Fantan) u bojových útvarů

Odlišnosti od letounu Q-5D (Fantan):

- instalace dvoumístné tandemově uspořádané pilotní kabiny se sedadlem žáka vpředu a mírně vyvýšeným (o 286 mm) sedadlem instruktora vzadu uvnitř modifikované přídě trupu, které se vyznačuje mírně větší délkou, na místo jednomístné pilotní kabiny (přední kokpit se přitom nachází na úrovni kokpitu výchozího jednomístného modelu) – kokpit tohoto modelu je opatřen čtyřdílným nad obrys hřbetní nástavby mírně vystupujícím překrytem sestávajícím se z pevného čelního štítku, dvou výklopných (směrem doprava) dílů a pevné průzračné dělící přepážky, zatímco překryt jednomístného kokpitu předchozího typu se sestával pouze z pevného čelního štítku a jednoho výklopného (směrem dozadu) zadního dílu plynule přecházejícího ve hřbetní nástavbu

- instalace plně zdvojeného řízení

- instalace modifikované svislé ocasní plochy (SOP) se zvětšenou výškou v oblasti nad směrovým kormidlem (kompenzace za zhoršenou stabilitu způsobenou vestavbou vyvýšeného zadního kokpitu)

- instalace zešikmené štíhlé břitové antény s výrazně větší výškou na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou

- absence přímé břitové antény nacházející se na břichu trupu, přímo před příďovým podvozkem

- absence druhé sestavy tyčových antén identifikačního systému „vlastní-cizí“ nacházející se na vrcholu SOP

Historie:  Výcvik pilotů nadzvukových útočných letounů řady Q-5 (Fantan), které byly do výzbroje PLAAF zařazeny již v roce 1970, obstarávaly vesměs nadzvukové letouny typu JJ-6 (Farmer F). Tento stroj přitom nebyl ničím jiným, než dvoumístnou modifikací nadzvukového stíhacího letounu typu J-6, který zase nebyl ničím jiným, než přímou licenční kopií sovětského MiGu-19S (Farmer D), ze kterého bitevní speciál Q-5 (Fantan) přímo vycházel. Protože letouny typu JJ-6 (Farmer F) bylo v prvním desetiletí 21. století již možné považovat za morálně i technicky zastaralou techniku, společnost HAIG (Hongdu Aviation Industry Group) z Nanchangu, dříve známá jako NAMC (Nanchang Aircraft Manufacturing Company), s přihlédnutím na skutečnost, že se letouny typu Q-5 (Fantan) i přes více než sporadickou bojovou hodnotu tehdy stále ještě nacházely na inventáři PLAAF v poměrně hojných počtech, z vlastní iniciativy zpracovala projekt dvoumístné cvičně-bojové modifikace posledního modelu z této typové řady, známého jako Q-5D (Fantan). Dvoumístný Q-5D (Fantan) přitom vešel ve známost pod označením Q-5J (Fantan) a kromě dvoumístné tandemově uspořádané pilotní kabiny a plně zdvojeného řízení obdržel též modifikovanou SOP se zvětšenou výškou v oblasti nad směrovým kormidlem. Prototyp tohoto prvního dvoumístného modelu z řady Q-5 (Fantan) se do oblak poprvé vydal dne 28. února 2005. Dvoumístné Q-5J (Fantan) byly do výzbroje PLAAF zařazeny pouze v počtu několika desítek exemplářů. Všechny exempláře tohoto modelu přitom vznikly konverzí nadbytečných jednomístných letounů typu Q-5D (Fantan).

Verze:  -

Vyrobeno:  několik desítek (všechny vznikly konverzí sériových Q-5D)

Uživatelé:  pouze ČLR

 

 

 

Posádka:     pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:        dva proudové motory typu Liming WP-6A3 (vývojová modifikace sovětského typu RD-9B) s max. tahem po 3 820 kp s přídavným spalováním

Radar:         navigační impulsní dopplerovský radiolokátor (?), instalovaný pod plochým krytem nacházejícím se na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku                 

Vybavení:   - zaměřovací: optický střelecký-bombardovací zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (sestava tří drobných nestejně velkých tandemově uspořádaných tyčových antén instalovaná pod přídí trupu)

Výzbroj:      dva 23 mm kanóny typu „Type 23-2K“ (modifikace sovětského typu NR-23) se zásobou 100 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na dvou párech tandemově uspořádaných podtrupových závěsníků (s nosností 4 x 250 kg) a na třech párech podkřídlových závěsníků – neřízené pumy, raketové bloky, 400 l PTB* (max. 2 ks) a 760 l PTB* (max. 2 ks)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,68 m 
Délka bez:   17,11 m
Výška: 4,82 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 1 220 km/h
Praktický dostup:   14 800 m
Max. dolet:    1 617 km

 

 

* PTB se umisťují na vnější pár křídleních závěsníků

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 30.12.2013