Xian H-6D / H-6IV / B-6D (‘Badger’)

Typ:  námořní raketonosná modifikace středně těžkého bombardovacího letounu typu H-6A

Určení:  primárně ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě ...) za pomoci řízených střel typu YJ-6/-61; sekundárně ničení pozemních cílů nacházejících v hloubce území protivníka za pomoci konvenčních pum

Odlišnosti od letounu H-6A:

- instalace dvou závěsníků, na které lze umístit dvojici protilodních řízených střel typu YJ-6 nebo YJ-61, pod křídlem, na úrovni vnitřního páru aerodynamických hřebenů

- instalace střeleckého systému typu ZJ-6

- instalace radiolokátoru typu HL-6D (Type 245), který spolupracuje s naváděcím systémem protilodních řízených střel typu YJ-6, na místo radiolokátoru typu HL-2 (Type 241) – v této souvislosti široký polokapkovitý dielektrický kryt, který se nachází na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, obdržel výrazně robustnější profil

- modifikované navigační vybavení instalací automatického inerciálního navigačního systému a dopplerovského navigačního radiolokátoru typu DPL-1 (Type 773)

- instalace optického zaměřovače typu HM-3A (na místo typu HM-1) za čelním okénkem příďové kabiny navigátora

- instalace nevelké břitové antény v ose hřbetu přídě trupu, přímo před průzračným překrytem pilotní kabiny

- absence pevného 23 mm kanónu nacházejícího se na pravém boku přídě trupu

- absence veškerého specializovaného zařízení pro útoky za pomoci jaderné pumy (schopnost ničení pozemních cílů za pomoci konvenčních pum naproti tomu zůstala plně zachována)

- modifikované postranní lapače vzduchu pohonných jednotek s většími rozměry (tento údaj nelze potvrdit)

- modifikovaná vnitřní konstrukce draku a palivových nádrží (tento údaj nelze potvrdit)

- instalace prostředků REB v podobě aktivního RL rušiče a výmetnic klamných IČ/RL cílů (jejich instalace se nachází na bocích zádě trupu, na úrovni předkýlu svislé ocasní plochy) na místo obranné hlavňové výzbroje – v této souvislosti ze hřbetu (v oblasti za kabinou letové posádky) a břicha (v oblasti za trupovou pumovnicí) trupu zmizely obě dálkově ovládané střelecké věže, zatímco ocasní střeleckou věž nahradil obdobně tvarovaný aerodynamický kryt (kabina „ocasního“ střelce přitom zůstala zachována) – úprava zavedená pouze do konstrukce pozdějších sériových strojů

Historie:  První studie specializované modifikace středně těžkého podzvukového strategického bombardéru typu H-6A, který nebyl ničím jiným, než jakýmsi hybridem sovětských letounů typu Tu-16A (Badger A) a Tu-16T (Badger A), pro ničení námořních hladinových plavidel za pomoci řízených střel spatřily světlo světa již na konci 60. let. Do celého programu protilodního raketonosného H-6A ale neblaze zasáhla tzv. “Velká kulturní revoluce“. Ta přitom měla upevnit absolutistickou moc tehdejšího čínského vůdce Mao Ce-tunga a na místo toho uvrhla ČLR na celých 10 let (1966 až 1976) do fatálního hospodářského a politického chaosu. Díky tomu se již v dubnu roku 1969 veškeré práce na toto téma zcela zastavily, a to až do září roku 1975. S oficiální zelenou se přitom projekt protilodního raketonosného H-6A, který byl zpočátku znám jako H-6IV a poté jako H-6D, setkal v říjnu roku 1977. Hlavními komponentami zbraňového systému tohoto modelu se stal vyhledávací-naváděcí radiolokátor typu HL-6D (Type 245) z dílny CLETRI závodu č.781 a dvojice protilodních řízených střel s aktivním radiolokačním navedením typu YJ-6 (CAS-1A Kraken). Střela typu YJ-6 (CAS-1A Kraken) přitom nebyla ničím jiným, než leteckou modifikací střely pobřežního protilodního raketového komplexu typu HY-2 (CSS-C-3 Seersucker), která zase nebyla ničím jiným, než kopií okřídlené střely palubního protilodního raketového komplexu typu P-15 (SS-N-2 Styx) sovětské konstrukce, jejíž původ lze vystopovat v 50. letech. Schopnost útoků na pozemní cíle za pomoci konvenčních pum ale raketonosný letoun typu H-6D (H-6IV) plně zachovával. Naproti tomu pro jaderné útoky uzpůsoben nebyl. Kompletaci prvního ze dvou prototypů letounu typu H-6D (H-6IV) se podařilo završit v roce 1980. Protože plánovaný střelecký systém a automatický navigační systém nebyl k dispozici dříve než v roce 1981, do oblak se tento stroj poprvé vydal až dne 29. srpna 1981. Letové zkoušky prvního prototypu letounu typu H-6D (H-6IV) probíhaly až do roku 1984. Druhý letový prototyp tohoto stroje se do zkušebního programu zapojil v roce 1983. Z jednoho z křídleních závěsníků letounu typu H-6D (H-6IV) střela typu YJ-6 (CAS-1A Kraken) vůbec poprvé odstartovala dne 6. prosince 1981. Tehdy ale ještě šlo o zkušební exemplář bez instalace naváděcího systému a bojové hlavice. První úspěšný ostrý test této zbraně následoval dne 19. června 1982. Tehdy byly vypuštěny celkem tři střely typu YJ-6 (CAS-1A Kraken). Svůj cíl přitom neminula ani jedna z nich. V průběhu roku 1984 bylo, v rámci certifikačních zkoušek, odpáleno dalších sedm střel tohoto typu. Svého cíle přitom dosáhly čtyři z nich. Za operačně plně způsobilý byl námořní raketonosný letoun typu H-6D (H-6IV) oficiálně prohlášen v prosinci roku 1985. Tímto se tento první raketonosný model z řady H-6 stal historicky vůbec prvním operačním letounem čínské výroby vyzbrojeným protilodními řízenými střelami. Protože zbraňový systém letounu typu H-6D (H-6IV) vycházel ze sovětských technologií z 50. let, už v době, kdy vznikl, jej bylo možné považovat za beznadějně morálně zastaralou techniku. Produkce letounu typu H-6D (H-6IV) se proto nakonec omezila na pouhých cca 30 exemplářů. Prvních devět těchto strojů přitom brány závodu č.172 z Xinanu opustilo v letech 1985 až 1986. PLANAF ale převzalo pouze pět z nich. Zbylé čtyři tyto stroje byly totiž vyvezeny, pod označením B-6D, přes Jordánsko do Iráku. Produkce letounu typu H-6D (H-6IV) se přitom definitivně zastavila v roce 1992. V průběhu služby u PLANAF byla do zbraňového systému těchto strojů integrována výkonnější protilodní řízená střela typu YJ-61 (CAS-1B Kraken), která není ničím jiným, než modifikací střely typu YJ-6 (CAS-1A Kraken) s prodlouženým doletem. Protože čínské pokusy o vyjednání nákupu moderních středně těžkých nadzvukových bombardovacích a raketonosných letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) ruské výroby, které byly učiněny na počátku 90. let, vyšly zcela naprázdno, PLANAF se nakonec muselo na archaické raketonosce typu H-6D (H-6IV) plně spoléhat až do poloviny prvního desetiletí 21. století. Teprve až poté poslání těchto letounů převzal pokročilejší raketonosný typ H-6G, který zastává roli nosiče čtyř modernějších protilodních řízených střel typu YJ-83K. Mezitím cca osm operačních H-6D (H-6IV) ze stavu PLAAF prošlo konverzí na vzdušné tankery, známé jako H-6DU (HU-6D). Jiné exempláře tohoto prvního raketonosného modelu z řady H-6 byly zase uzpůsobeny pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT) a radioelektronického boje (REB).

Verze:

H-6D (H-6IV) – základní modifikace letounu typu H-6D vyhrazená pro PLANAF

B-6D – exportní modifikace letounu typu H-6D. Tento model vznikl v počtu čtyř exemplářů. Jejich provozovatelem se přitom stal Irák.

Vyrobeno:  dva prototypy a cca 30 sériových strojů (včetně 4 exemplářů exportního modelu B-6D)

Uživatelé:  ČLR a Irák (model B-6D)

Posádka:    dva piloti, navigátor, operátor zbraňového systému a radista

Pohon:       dva proudové motory typu Xian WP-8 (kopie sovětského typu RD-3M-500) s max. tahem po 9 500 kp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu HL-6D (Type 245) s dosahem 150 km a dopplerovský navigační radiolokátor typu DPL-1 (Type 773). Radiolokátor typu HL-6D (Type 245) slouží pro vyhledávání a sledování rozměrných pozemních a hladinových cílů a navádění protilodních řízených střel a jeho instalace je umístěna uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden optický bombardovací zaměřovač typu HM-3A (jeho instalace se nachází za plochým oválným břišním okénkem příďového kabiny navigátora)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém, aktivní rušič a výmetnice klamných RL/IČ cílů (po šesti na obou bocích zádě trupu, na úrovni protáhlého předkýlu svislé ocasní plochy)

Výzbroj:      dvě těžké okřídlené protilodní řízené střely s aktivním RL navedením typu YJ-6 (CAS-1A Kraken) nebo YJ-61 (CAS-1B Kraken), přepravované na dvou pylonech nacházejících se pod křídlem, nebo náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 3 000 kg až 9 000 kg, přepravovaný uvnitř trupové pumovnice

Poslední úpravy provedeny dne: 6.1.2014