Xian H-20

 

Typ:  těžký strategický bombardovací letoun a nosič řízených střel uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Určení:   ničení rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště, radiolokační stanice) nacházejících se v hloubce území protivníka

Historie:  Prvním čínským strategickým bombardérem s proudovým pohonem se stal letoun typu H-6 (Badger), který nebyl ničím jiným, než kopií sovětského podzvukového středně těžkého dvoumotorového bombardéru typu Tu-16 (Badger A). Zmíněný letoun se stal v roce 1969 součástí výrobního programu závodu č.172 z Xianu a do výzbroje PLAAF byl zařazen rok nato. Protože měl omezený dolet a nosnost mezitím, dne 23. března 1970, 603. institut z Xianu obdržel zadání na strategický bombardovací letoun kvalitativně nové konstrukce. Zmíněné letoun vešel ve známost jako H-7 Yuanhong a dle zadání měl být pojat jako podzvukový stroj mající schopnost působit za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci ve středních nebo velkých výškách. Kromě výše uvedeného měl být tento letoun schopen pronikat PVO protivníka za využití prostředků PVO a obranné výzbroje. Součástí jeho zbraňového arsenálu se kromě jaderných a konvenčních pum měly stát též protizemní řízené střely. K přepravě výzbroje měla sloužit rozměrná pumovnice a křídelní závěsníky. Konstrukční tým 603. institutu přitom letoun typu H-7 pojal jako středoplošník s šípovým křídlem nepodobným křídlu letounu typu H-6 (Badger) a šípovými ocasními plochami. Ty si rovněž nic nezadaly s ocasními plochami typu H-6 (Badger). To samé přitom platí i pro celou ocasní část trupu se záďovým manuálně obsluhovaným obranným střelištěm. Trupová pumovnice letounu typu H-7 měla mít rozměry 8,60 x 1,80 x 2,72 m a měla pojmout náklad pum o hmotnosti až 18 t. Dalších 9 t pum mělo být možné umístit na křídlení závěsníky. Posádka letounu typu H-7 se měla sestávat z šesti osob. Zatímco v příďové kabině měli sedět dva piloti spolu s navigátorem a operátorem radaru, uvnitř záďové kabiny se mělo nacházet pracoviště radisty a „záďového“ střelce. Letoun typu H-7 měl mít délku 48,50 m a rozpětí 46,47 m a jeho pohon měly obstarávat buďto čtyři dvouproudové motory typu „type 910“ (derivát motoru typu WS-6) čínské konstrukce nebo šest menších dvouproudových motorů typu JT3D-3B americké výroby. Ty přitom měly být umístěny v samostatných gondolách nepodobných motorovým gondolám dopravních letounů, které měly být instalovány pod náběžnou hranou křídla. Do jakého stádia projekt letounu typu H-7 dospěl, není bohužel známo. Každopádně se realizace nedočkal. Další známý pokus PLAAF o získání kvalitativně nového strategického bombardéru byl učiněn na počátku 90. let. Tentokrát se PLAAF rozhodlo uspokojit poptávku po nástupci tehdy již beznadějně morálně i technicky zastaralých bombardovacích letounů typu H-6 (Badger) nákupem nadzvukových středně těžkých bombardovacích-raketonosných letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) ruské výroby. Protože jim ale Rusové tyto moderní stroje nakonec neprodali, PLAAF se muselo opět obrátit na domácí průmysl. Na konci 90. let se tedy společnost XAC (Xian Aircraft Company) z Xianu pustila do prací na projektu strategického bombardovacího letounu kvalitativně nové konstrukce. Ten přitom obdržel označení H-20. 603. institut z Xianu zpracoval na téma H-20 studie hned několika odlišně uspořádaných letounů. Zatímco jeden z nich byl pojat jako konvenčně koncipovaný nadzvukový stroj s deltakřídlem (a kachními ploškami?), další byl koncipován jako čtyřmotorové podzvukové stealth křídlo nepodobné americkému létajícímu křídlu typu Northrop B-2A Spirit. V roce 2011 nakonec údajně dostal přednost druhý uvedený návrh. Práce na téma H-20 se ale údajně na plné obrátky rozeběhly až poté, co se podařilo dotáhnout do stádia letových zkoušek program proudového transportního letounu typu Y-20. Tomu se stalo v lednu roku 2013. Dle zpráv, které pocházejí z března roku 2015, byla údajně zahájena výroba prvních součástek prvního prototypu. V prosinci toho samého roku bylo oznámeno, že byl zhotoven digitální 3D model tohoto stroje. Se zahájením letových zkoušek prvního prototypu letounu typu H-20 se nyní počítá v roce 2018.

Verze:  -

Vyrobeno:  0

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2016